Syntactic and FSP aspects of the existential construction in academic prose

Abstract

The aim of this paper is to analyze the existential construction there is/are from the syntactic and FSP point of view. The paper first briefly outlines the development of the FSP theory and summarizes the observations thus made. The analysis is carried out on a sample of 200 instances taken from four different scientific texts. The instances are divided into two main groups: bare existential construction (i.e. without any adverbial), and existential construction with adverbial(s). The analysis of the bare existential construction is mostly focused on the structure and FSP functions of the notional subject. A special emphasis is put on the modification of the notional subject, its context dependence and the FSP patterns the bare existential construction can realize. The analysis of the other construction mainly describes the different types of adverbials with particular attention to their sentence position and FSP functions. The aim of the analyses is to find what functions the existential construction performs, defining its primary and secondary functions. It also observes the application of the FSP theory on a real text. The paper is to bring new findings in the study of existential construction and its results are to be applicable for pedagogical and translation purposes.

Tato diplomová práce si klade za cíl zkoumat syntaktické a aktuálněčlenské aspekty existenciální konstrukce there is/are. Práce nejprve stručně nastiňuje vývoj teorie aktuálního členění větného a shrnuje dosavadní poznatky v této oblasti. Samotná analýza je založena na vzorku o 200 příkladů vybraných ze čtyř různých typů odborného textu. Příklady jsou rozděleny na dva základní typy: 'bare existential construction' (tzn. bez adverbiále) a 'existential construction with adverbial(s)'. Analýza prvního typu se zaměřuje především na strukturu a aktuálněčlenské funkce nocionálního podmětu. Zvláštní důraz je kladen na modifikaci nocionálního podmětu, jeho kontextovou zapojenost a aktuálněčlenské vzorce, které tento typ může realizovat. Analýza druhého typu zkoumá hlavně druhy adverbiálií, a to jak z hlediska jejich pozice ve větě, tak i z hlediska aktuálněčlenského. Cílem těchto analýz je zjistit jaké jsou primární a sekundární funkce existenciální konstrukce. Práce si také všímá aplikace teorie aktuálního členění na skutečný text. Její výsledky přinesou nové poznatky pro výklad existenciální konstrukce a bude jich možno využít v praxi pedagogické a překladatelské.