Problém areté ve filosofii Anny Hogenové
The issue of Areté in the philosophy of Anna Hogenová
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/125688Identifikátory
SIS: 224492
Kolekce
- Kvalifikační práce [18094]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Hogenová, Anna
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy - biologie
Katedra / ústav / klinika
Katedra občanské výchovy a filosofie
Datum obhajoby
24. 5. 2021
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
areté, celek, vzdělání, Hogenová, fenomenologieKlíčová slova (anglicky)
Areté, whole, education, Hogenová, phenomenologyTato práce si klade za cíl ohledat myšlenkové motivy Anny Hogenové, vedoucí především k pochopení významu ctnosti zvané areté. Areté jako schopnosti v jednotlivé, konkrétní situaci zachytit celek, takový, který není pojmově definovatelný a neukazuje se jako verifikovatelné jsoucno. Cesta k pochopení takto myšleného celku začíná u René Descarta a následného vzniku fenomenologie Edmunda Husserla, na něhož navazuje Heidegger, který nám možnost zachytit celek demonstruje na tzv. náladách. U Patočkova porozumění celku již spatřujeme přímou souvislost s Hogenovou, jež tvrdí, že to jsou právě celky, na které se dnes, i díky empirické vědě, zapomnělo. Areté je představeno také v souvislosti výchovy, kde by jejím smyslem, podle Hogenové, mělo být právě přivádění k onomu celku. Kromě ústředního motivu se práce také snaží zachytit filozofku s jejími hlavními tématy, jako je např. problematika počátku nebo nutnost žít životem z vlastního pramene. KLÍČOVÁ SLOVA Hogenová, areté, výchova, celek, fenomenologie
This work aims to look at the thought motives of Anna Hogenová, leading primarily to an understanding of the meaning of the virtue called Areté. Aretes as abilities in an individual, concrete situation to capture the whole, one that is not conceptually definable and does not prove to be a verifiable being. The path to understanding such a whole begins with René Descartes and the subsequent emergence of the phenomenology of Edmund Husserl, followed by Heidegger, who demonstrates the possibility of capturing the whole in the so-called moods. In Patoček's understanding of the whole, we already see a direct connection with Hogenová, who claims that these are precisely the units that have been forgotten today, even thanks to empirical science. Areté is also introduced in the context of education, where its purpose, according to Hogenová, should be to bring to the whole. In addition to the central motif, the work also tries to capture the philosopher with its main themes, such as the issue of the beginning or the need to live life from its own source. KEYWORDS Hogenová, Areté, education, whole, phenomenology