Change in Civil Society? Connecting Globalisation and Sociocultural Cleavage with the Rise of Populism
Změna v občanské společnosti? Souvislost globalizace a sociokulturní štěpící linie s růstem populismu
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/118434Identifikátory
SIS: 214424
Kolekce
- Kvalifikační práce [17123]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Remr, Jiří
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Sociologie
Katedra / ústav / klinika
Katedra sociologie
Datum obhajoby
22. 6. 2020
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Angličtina
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Globalizace, populismus, integrační demarkační štěpící linie, sociokulturní štěpící linie, hierarchická regrese, model se smíšenými efekty, cestičková analýza, strukturní modelování, longitudinální analýzaKlíčová slova (anglicky)
Globalization, populism, integration-demarcation cleavage, sociocultural cleavage, hierarchical regression, mixed effects model, path analysis, structural equation modelling, longitudinal analysisTato práce využívá Hutterovu [2014] a Kriesiho [2012] teorii globalizace a integrační demarkační štěpící linie, koncepci populismu formulovanou Muddem [2017] a Gramsciho pojetí občanské společnosti a hegemonie. Cílem této práce je vytvořit model kauzálního vlivu globalizace na štěpící linii, jak formuloval Hutter [2014]. Po vytvoření tohoto modelu je cílem práce testovat, jak se model vyvíjel za posledních 30 let od roku 1990, kdy byl zhruba teoreticky formulován vztah mezi globalizací a štěpící linií. Pro vytvoření modelu v této práci využívám KOF Globalizační index, dataset Evropského výzkumu hodnot a Index autoritářského populismu publikovaného nevládní organizací Timbro. Tyto indikátory využívám v letech 1990, 1999, 2008 a 2017. Vztahy modeluji na datasetu obsahujícím 38 zemí, které se nachází na evropském kontinentu nebo kandidují na členství v Evropské unii. V práci rozpracovávám Hutterovo teoretické východisko a rámuji ho do Gramsciho pojetí občanské společnosti. Tento rámec mi umožňuje teoreticky popsat snahu populistů o využití organické krize ve společnosti k tomu, aby mobilizovali voliče, jenž se cítí odtržení od současné hegemonické elity. Takto se populisté snaží vytvořit kontrahegemonii. V teoretickém východisku této práce globalizace zintenzivňuje napětí mezi globalizaci vyhrávající...
This thesis employs the globalization and integration-demarcation cleavage theory formulated by Huttar [2014] and Kriesi [2012], conception of populism formulated by Mudde [2017] and draws on Gramscian conception of civil society and hegemony. Aim of this thesis is to build a model of causal influence of globalization on cleavage and on populism, as was suggested by Hutter [2014]. After building this model, the aim is to explore how this theoretical relationship hold's over the 30 years since 90's, when the connection between globalization and new sociocultural cleavage had been theoretically suggested. For this model I am using KOF Globalization Index, European Values Survey datasets and Authoritarian Populism Index constructed and published by Timbro in years 1990, 1999, 2008 and 2017. This model is built on a dataset containing 38 countries on European continent or being a candidate country for EU. I am elaborating Hutter's theoretical suggestion and framing it in Gramscian conception of civil society. This allows me to suggest that populists are using organic crisis in a society to attract people who feel disjointed from current hegemonical elite and to create counterhegemony. The theory is, that globalization increases the tension between winners and losers of globalization sides of cleavage...