Spory o podobu vlastnické transformace v Československu v 90. letech
The Conflicts over the Czechoslovak Ownership Transformation in the 1990's
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/117105Identifikátory
SIS: 182157
Kolekce
- Kvalifikační práce [22841]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Suk, Jiří
Myant, Martin
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
České dějiny
Katedra / ústav / klinika
Ústav českých dějin
Datum obhajoby
13. 3. 2020
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
Československo|Česká republika|Slovensko|ekonomická transformace|postsocialismus|postkomunismus|Sametová revoluce|privatizace|normalizace|hospodářský nacionalismus|liberalismusKlíčová slova (anglicky)
Czechoslovakia|Czech republic|Slovakia|economic transformation|post-socialism|post-communism|Velvet revolution|privatization|normalization|economic nationalism|liberalismPředkládaná práce hledá odpověď na otázku, jakým způsobem byla v Československu prosazena na počátku 90. let 20. století rozsáhlá privatizace státního majetku. V centru její pozornosti stojí politické spory o provedení a přesnou podobu vlastnických přesunů, a rekonstrukce dobových očekávání budoucího vývoje ze strany aktérů. Pozornost je věnována i návaznosti privatizačních sporů z 90. let na odlišné, avšak související ekonomické spory předcházejících desetiletí. Jako klíčový moment pro prosazení rozsáhlé privatizace práce analyzuje konstituování nového typu liberálního politického jazyka, pro něž se stala privatizační politika emblematickým projektem a jehož základní principy v sobě ztělesňovala. Tento politický jazyk je charakterizován jako "trh bez přívlastků" a ve sledovaném období se ostře vymezoval proti myšlenkám takzvané "ekonomické demokracie", které byly v předcházejících desetiletích významné jak v ekonomickém disentu, tak mezi četnými zastánci tzv. zaměstnaneckých samospráv a ekonomickými experty. Pokusy o prosazení principů trhu bez přívlastků se odehrály na poli několika politických sporů, které práce sleduje. Jedním z nich byl spor o legitimní prostor pro demokratické rozhodování, který liberální ekonomové spatřovali pouze v politické a nikoliv hospodářské oblasti (např. v...
The presented dissertation focuses on the large-scale privatization in Czechoslovakia in the early 1990's, on how it was pushed through and why. It analyses the political conflicts over its eventual form and means of realization, and reconstructs the contemporary expectations concerning the future development. It also pays attention to the roots of the 1990's conflicts in the relevant economic disputes of the previous decades. The dissertation identifies an establishment of a new type of liberal political language as a key moment for the implementation of a large-scale privatization. For the new political language, which can be labelled as "market without adjectives" (or "attributes"), the privatization was a flagship policy and it encompassed its key ideas. The language of market without adjectives was defined in a strong opposition to the principles of the so-called "economic democracy", which had been popular among the members of the Czechoslovak dissent, the numerous supporters of workers' self- governing bodies and some economic experts. The attempts to implement the principles of market without adjectives occurred during several political conflicts the dissertation tries to analyse. The delimitation of space for democratic decision making was one of them, with the liberal economists arguing...