"Nestvůrné bytosti" ve středověké imaginaci Britských ostrovů

Abstract

(česky) Předkládaná práce se zabývá otázkou, zdali křesťanská církev užívala příběhů obsahujících nestvůrné bytosti za účelem získání anglosaské společnosti pro novou víru. Tato otázka je rozebírána na příkladu interpretační a obsahové analýzy několika staroanglických textů z Nowellova Kodexu, a to heroicko-elegické básně Béowulf, cestopisného textu Dopisu Alexandra Aristotelovi, legendy o Životě svatého Kryštofa a bestiáře Liber Monstrorum, který jako jediný není součástí jmenovaného kodexu. První kapitola práce poskytuje stručný souhrn vnímání nestvůrných bytostí od pravěku do středověku. Další kapitola se zaměřuje na rozbor role hrdinů, přírody a vzdálenosti Britských ostrovů od tehdy vnímaného centra civilizovaného světa. Tato kapitola je potom uzavřena analýzou pohanských prvků básně Béowulf. Závěrečná kapitola se zaměřuje na pojetí nestvůrných bytostí v křesťanském prostředí a následné analýze vybraných staroanglických textů v křesťanské interpretační rovině. Práce dochází k závěru, že církev 6. až 10. století motivů monster neužívala cíleně. Naopak se ukazuje, že docházelo spíše k volnému prolínání germánských a křesťanských elementů a postupnému nahrazování těch germánských. Klíčová slova (česky) Monstra, Britské ostrovy, Středověká církev, Kázání, Christianizace, Imaginace, Severské mýty,...

(anglicky) The main question of this thesis is whether the Christian church used stories containing monster beings with the aim of converting the Anglo-Saxon society to the new faith. This question is looked at through interpretative and content analysis of several Old English texts from the Nowell Codex. These are: the heroic-elegiac poem Béowulf, the travelogue The Letter of Alexander to Aristotle, the hagiographic text The Passion of St Christopher and the bestiary Liber Monstrorum, which is the only afore mentioned text not included in the Nowell Codex. The first chapter of this thesis provides a basic summary of the perception of monster beings from the prehistoric times to the Middle Ages. The next chapter analyses the role of the hero, nature and the distance of the British Isles from the centre of the World as perceived at the time. This chapter ends with the analysis of the pagan elements in the poem Béowulf. The last chapter focuses on the interpretations of monster beings in Christian settings and analyses the chosen Old English texts on a Christian interpretative level. The thesis arrives at the conclusion that the Church of the 6th to 10th century didn't use the motifs of various monsters on purpose. On the contrary, it seems that Germanic and Christian elements freely converged, and...