Reconceptualizing Securitization Theory: A Case Study of the United Kingdom's Securitization of Libya in 2011

Abstract

The first aim of this thesis is to describe the steps from the perspective of the United Kingdom, which led to the passing of the resolution 1973 and the subsequent military intervention in Libya in 2011. The theoretical framework is securitization theory. The second aim of this thesis is grounded in the theory and tries to highlight the importance of the concept of audience in the securitization framework. In order to achieve this goal, securitization theory is introduced; its limitations described and subsequently reconceptualized to better suit the research question. The theory is then applied on a case study of the securitizing discourse, preceding the intervention from 15th of February until 21st of March 2011. These events are described from the perspective of the United Kingdom, which together with the general overview corresponds with the hypothesis that the Cameron administration was a securitizing actor towards both national and international audience. Consequently, the analysis shows that the securitizing discourses differed based on the relevant audience. Although human security and democratic aspirations were the main referent objects in both discourses, protection of national security as a referent object was specific only to the national audience. In addition, Gaddafi regime was the...

Prvním cílem této práce bylo popsat kroky z pohledu Velké Británie, které následně vedly ke schválení rezoluce 1973 a vojenské intervenci do Libye. Druhý cíl práce vychází ze sekuritizační teorie a má za cíl zdůraznit roli obecenstva v sekuritizačním procesu. Za tímto účelem je v práci nejprve představena sekuritizační teorie, která je následně podrobena kritice a upravena, aby lépe odpovídala výzkumné otázce. Následně je teorie aplikována na případovou studii sekuritizace Libye od 15. února do 21. března 2011. Tyto události jsou popisovány z pohledu Velké Británie, což má společně s následnou analýzou ukázat, že kabinet Davida Camerona byl sekuritizačním aktérem na mezinárodní i národní úrovni. Práce následně ukazuje, že se sekuritizační diskursy lišily na základě obecenstva. Přestože lidská bezpečnost a přechod k demokracii byly hlavními referenčními objekty v obou diskursech, v případě obecenstva na národní úrovni byla referenčním objektem také národní bezpečnost. S tím také souvisí hrozba terorismu a uprchlické vlny, která by zasáhla Velkou Británii v případě, že by Kaddáfí zůstal v čele Libye. Bezletová zóna představovala speciální opatření v obou sekuritizačních diskursech. Hlavní legitimizační argumenty byly také stejné v obou diskursech. Rozdíly v sekurizačních diskursech tedy potvrdily...