Prostorová variabilita PM2.5 v zimním ovzduší malého sídla

Abstract

This thesis evaluates the spatial variability of PM2.5 concentrations during two winter months in the small village Lbín close to Teplice at the turn of the year 2017/2018. The PM2.5 concentrations were monitored through a dedicated monitoring network using a total of eight DustTrak laser nephelometers (Model 8520). Six DustTraks were located directly in the village in the valley, one of them was located on the hill above the valley and the last one was located approximately in the half of the hill. Using a network measurements, we tried to determine that the household heatings are the main sources of air pollution in the village. The basic meteorological parameters - wind speed and direction, temperature and air humidity were monitored together with PM2.5 concentrations. It was observed statistically significant difference between the measuring stations, which points to the unevenly distribution of pollution sources. The particle concentrations typically reach peak values in the morning and in the evening. The maximum peak values were 2607 μg·m-3 in December and 4347 μg·m-3 in January. The lowest maximum values were 223 μg·m-3 and 177 μg·m-3 for devices located above the village. An important factor contributing to the current situation was wind speed. If the wind speed was higher than 1,29 m·s-1...

Práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM2.5 v průběhu dvou zimních měsíců v malé obci Lbín na Teplicku na přelomu roku 2017/2018. Koncentrace PM2.5 byly sledovány prostřednictvím vytvořené monitorovací sítě s použitím celkem osmi laserových nefelometrů DustTrak (model 8520). Šest přístrojů bylo umístěno přímo v obci v údolí, jeden na kopci nad údolím a poslední přibližně v polovině kopce. Pomocí síťového měření jsme se snažili dokázat, že hlavním zdrojem znečištění v obci je vytápění domácností. Společně s koncentracemi PM2.5 byly sledovány základní meteorologické parametry - rychlost a směr větru, teplota a vlhkost vzduchu. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi měřícími stanovišti, který poukazuje na nerovnoměrné rozmístění zdrojů znečištění. Koncentrace částic dosahují obvykle maximálních hodnot v dopoledních a ve večerních hodinách. Nejvyšší maximální hodnoty byly v prosinci 2607 μg·m-3 a v lednu 4347 μg·m-3 . Nejnižší maximální hodnoty byly 223 μg·m-3 a 177 μg·m-3 u přístrojů nacházejících se nad obcí. Významným faktorem, který přispívá k aktuální situaci, je rychlost větru. Od rychlosti větru 1,29 m·s-1 a vyšší se průměrné koncentrace PM2.5 pohybovaly převážně pod 15 μg·m-3 . To se projevilo při srovnání dvou měřících období - prosince s lednem. Obecně byl prosinec větrnější...