Faktory ovlivňující paměť ptačích predátorů pro aposematické signály

Abstract

The ability to memorize and recognize edible prey from inedible prey is essential for an individuals survival. Many species use aposematic signals for their defense. These are most often represented by distinctive colors or contrast patterns. The aim of this study was to find out in which time the memory consolidation for aposematic pray is achieved and if color or pattern increase its memorability. The choosen model species was the Great tit (Parus major). The comparision was done between handreared naïve birds and wild-caught adults of different age and sex. During the discriminatory task of consolidation experiment, birds were simultaneously presented with palatable and unpalatable prey in the form of paper dummies of bugs, differing in color (red versus green). The birds were divided into three groups with a different interval (0, 1 or 3 hours) for consolidation. The results of consolidation test show that adult birds were more successfull in solving the task than juvenile birds. The only difference between the experimental groups was that the group with one-hour interval achieved better results than other groups. The effect of color of palatable and unpalatable prey on discrimination learning was also found only in adults. Memorability of warning signals was tested using paper bugs of...

Schopnost uložit si do paměti a v budoucnu opět rozeznat poživatelnou kořist od kořisti nebezpečné je esenciální pro přežití jedince. Řada druhů ke své obraně používá aposematické signály. Ty jsou nejčastěji reprezentovány výrazným zbarvením či kontrastním vzorem. Cílem této práce bylo zjistit v jakém intervalu dochází ke konsolidaci paměti pro aposematickou kořist a zda barva či vzor zvyšují její memorabilitu. Testovaným druhem byla sýkora koňadra (Parus major) a výsledky byly porovnávány mezi naivními ručně odchovanými ptáčaty a dospělými odchycenými ptáky různého věku a pohlaví. Během diskriminační úlohy konsolidačního pokusu byla ptákům simultánně předkládána jedlá a nejedlá kořist v podobě papírových siluet, lišících se v barvě (červená versus zelená). Ptáci byli rozděleni do tří skupin s odlišným intervalem (0, 1 nebo 3 hodiny) pro proběhnutí konsolidace a po 24 hodinách retestováni. Z výsledků testu konsolidace vyplývá, že úspěšněji dokázali řešit úlohu dospělí ptáci. Pouze u nich byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami, a to v případě výrazně vyšší úspěšnosti skupiny s jednohodinnovým intervalem. Vliv barvy stimulu na vyřešení úlohy byl také prokázán pouze u adultů. Memorabilita výstražných signálů byla testována pomocí ploštic lišících se barvou a vzorem a po jednom měsíci, během...