Společné jmění manželů - iluze nebo realita? Systém příspěvkového hospodaření očima žen

Abstract

This diploma thesis concerns the issue of economic autonomy of women in marriage in light of the legal institute of community property. The thesis touches upon the relationship between reproductive and productive labour in today's society and its impact on economic autonomy of women. Using the method of feminist in-depth interview, the author analyses the phenomena of allowance system, which is related to the women's exit from the labour market. The aim of the thesis is to contribute to the economic autonomy of women through uncovering of mechanisms of the emergence, sustaining and rationalisation of the allowance system. The thesis' contribution stems from its analysis of the functioning of allowance system, which is specific for the control men have over family finances. As such, the allowance system deviates from the imperative of solidarity between spouses, which is legally embedded in the institute of community property. The conclusion of the thesis is that the perception of family as a solidary institution which functions on the basis of altruism is an example of ignorance of power hierarchy within families. As a result of this conclusion it is necessary to solve economic autonomy of women on the level of the society as a whole, not on the family level, by making reproductive and productive...

Diplomová práce se zabývá otázkou ekonomické autonomie žen v manželství ve světle právního institutu společného jmění manželů. Práce se dotýká otázky vztahu reproduktivní a produktivní práce v dnešní společnosti a dopadem tohoto vztahu na ekonomickou autonomii žen. Pomocí feministických hloubkových rozhovorů je zkoumán fenomén příspěvkového hospodaření, který souvisí s odchodem žen z trhu práce. Cílem práce je přispět ke zvyšování ekonomické autonomie žen skrze odhalení způsobů vzniku, udržování a racionalizace systému příspěvkového hospodaření. Přínos práce spočívá v proniknutí do fungování příspěvkového systému, který se vyznačuje kontrolou muže nad rodinnými financemi, čímž se odchyluje od imperativu solidarity mezi manžely zakotveném v institutu společného jmění manželů. Závěrem práce tedy je, že považovat rodinu za solidární instituci fungující na principu altruismu je projevem přehlížení mocenských vztahů v rodině. Důsledkem tohoto zjištění je nutnost řešit ekonomickou autonomii žen na úrovni celospolečenské, nikoliv rodinné, a to skrze kulturní a ekonomické zrovnoprávnění reproduktivní a produktivní práce.