Historie ukrytá v kusu kamene

Abstract

The main goal of this thesis is recontruction of a historical event which took place on the shooting-range in Kladno - Krnčí on 1st June 1942 by using the oral history method. Shortly after the World war 2nd , there was build a memorial, which reminded this tragedy and was soon forgotten. Recording interviews with the contemporaries of that event and family relatives plays the key role. Along side that the thesis stands on information from various fonds of National archive, State regional archives and Archive of safety organs, and also from online sources and print. The author describes in the text his first touch with the oral history method and obstacles deriving from particular interviews. He focuses on finding and interviewing direct witnesses of the tragedy, even a son of the executed in one case. The core of the thesis is dedicated to narators view on the event in 1942 which they could hear or experience. By comparing the archive sources and the narators interpretations there contruction of the incident becomes a solid overview what happens before the execution in 1942. Besides the main proposition of applicability of oral history method on recontruction of the past, the author also thinks of practical experiences in using the oral history method. Keywords: Kladno - Krnčí, execution June 1st...

Hlavním cílem práce je rekonstrukce události, která se stala dne 1. června 1942 na střelnici v Kladně - Krnčí za použití metody orální historie. Krátce po válce byl na místě popravy postaven pomník připomínající tuto tragédii, a jež byl brzy zapomenut. Hlavní slovo zde mají nahrané rozhovory s pamětníky události a rodinnými pozůstalými. Vedle toho se práce opírá o informace poskytnuté z různých fondů Národního archivu, státních okresních archivů a Archivu bezpečnostních složek, popřípadě o zdroje přístupné na internetu a tištěných podobách. V textu autor popisuje svůj první kontakt s metodou orální historie a poukazuje na situace, do kterých se tazatelé mohou dostat. Autor se zaměřil na nahrávání rozhovorů s pamětníky událostí, v jednom případě i syna popravené. Největší část textu je věnována pohledu narátorů na událost v roce 1942 tak, jak ji měli možné slyšet, zažít. Porovnáním archivních pramenů a interpretací narátorů se pak rekonstrukce příběhu stává uceleným přehledem, co předcházelo popravě v roce 1942. Autor se kromě hlavní teze, o použitelnosti metody při rekonstrukci minulosti, zamýšlí i nad praktickými zkušenostmi použití metody orální historie. Klíčová slova: Kladno - Krnčí, poprava 1. června 1942, metoda orální historie, druhá světová válka.