Geochemické a ekologické aspekty obsahu stopových prvků v houbách

Abstract

l.INTRODUCTION Fungi have important biogeochemical roles in the biosphere and are intimately involved in the cycling of elements and transformations of both organic and inorganic substrates (Gadd 2007, Fig. r). The research area of geomycology is focused on the interactions of fungi with geological environment. T^-:-. -'r | ě|ola I I K. <..'---tt-\ \ Organic acid anion Figure l. Proton- and organic acid ligand-mediated dissolution of metals of soils componets and minerals (Gadd 2004). proton release resurts in cation exchange with sorbed metal ions on clay particles, colloids etc. and metal displacement from mineral suďaces. Released metals can interact with biomass and also be taken up by other biota, and react with other environmental components. organic acids anions, e.g. citrate, may cause mineral dissolution or removal by complex formation. Metal complexes can interact with biota as well as environmental constituents. In some circumstances, complex formation may be followed by crystalization, e.g. metal oxalate formation. Many macrofungal species (macromycetes, mushrooms) are capable of accumulating high concentrations of certain trace elements (includini hear,y tr \ \ -=-r Hm Mgt- metals, noble metals and metalloids) in fruit-bodies and thereby affect elemental geochemical cycling. Many studies...

t. uvoD Houby jsou nezastupitelnou součástíbiosfery a aktivně se zučastňují transformací organiclgich i anorganických substriítů(Gadd 2007, obr. 1,,. Předmětem oboru geomyko|ogie je sfudium interakcí hub s geologickým prostředím. obrázek l. Rozpouštěníkovů a půdnich komponent organiclcými kyselinami (Gadd -2o04). Interakce protonů s kationty adsorbovanými na povrchu jílových minerálů, koloidů a dalšíchpůdníchkomponent zapříčiňujíjejich uvohóváni do půdníhoroztoku, odkud mohou bý absorbovány biotou' organické kyseliny, např. kyselina citrónová, se účastnírozpouštěni minerálů. Komplexace organick'jmi kyselinami můŽe v někteých případech vést ažk fuorbě někteých minerálů, např. šťavelanů. Mnohé tzv. velkéhouby (makromyceý) jsou schopné akumulovat v plodnicích některé stopové prvky (včetně těŽkých kovu, drahých kovůa polokovů), a tak vsfupovat do jejich biogeochemicloých cyk|ů. v čisých oblastech vyššíobsahy stříbra neŽ houby ektomykorhizní (median 0,65 mg kg-' Ag). U dvou druhů muchomůrek ze sekce Lepidella, muchomůrky šiškovité_ Amanita strobilformis a muchomůrky jeŽatohlavé _ Amanita solitaria by|a na|ezena hyperakumulace stříbra- Přestože plodnice pochazely z oblastí s'normálními obsahy střibra v půdách (0'07-1,0 mg kg.l Agl. u ptoanicích byly obsahy běžně 800-2500x vyššía pohybovaly se obvykle viozmézi...