Psychoterapie jako vzdělávací systém stav systému vzdělávání v České republice
Diplomová práce
Autor
Spoluautor
Šnýdrová, Ivana, (vedoucí práce)
Datum vydání
2004Klíčová slova (česky)
Psychoterapie, Vzdělávání, ČeskoBěhem studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jsem se ke konci roku 1997 dozvěděl o možnosti přihlásit se do výcviku ve skupinové psychoterapii. Příliš jsem nevěděl, o co se jedná, ale z povšechných informací jsem nabyl dojem, že se naučím být terapeutem, dokáži vést skupinové terapie a terapeutické komunity, osvojím si mnoho psychoterapeutických technik a možná se dozvím i něco o sobě samém. V té době jsem měl určité problémy se svojí studijní morálkou a vlastně mi nebylo jasné mé budoucí profesní zaměření. Od dětství jsem jezdil s turistickými oddíly na výpravy a tábory, byl jsem ovlivněn Setonovým woodcraftem a tušil, že můj zájem je orientován tímto směrem. Během dospívání jsme se s kamarády zajímali o kulturu Indiánů Severní Ameriky a některé jejich obřady jsme zkoušeli i praktikovat. Tyto zážitky mě utvrzovaly i v přesvědčení, že práce s malými skupinami je výborným prostředkem pro výchovu i vzdělávání dospívajících. Vycvičit se skupinovým terapeutem bylo pro mne možností, jak porozumět procesům probíhajících ve skupině a využívat je při práci s mládeží. Nabízela se mi tak možnost jednak porozumět sobě, profesně se orientovat a najít motivaci ke studiu mnou zvoleného oboru. Velkou překážkou pro mne ovšem byla finanční stránka výcviku. Během tří a půl let jsme měli za cca 600 výcvikových hodin zaplatit 40 až 60 tisíc korun. Tato částka mi připadala nesmírná. Přesto jsem se nakonec, i vzhledem k mým stoupajícím osobním i studijním potížím, rozhodl přihlásit se.