| dc.description.abstract | Jako pracovník úřadu práce se denně setkávám s lidmi, kteří přišli o svá zaměstnání. Jsou různí, a proto také tuto situaci různě nesou. Stále ještě se většině z nich daří poměrně rychle najít si nové zaměstnání a nevídám se s nimi dlouho. Se skupinou z nich se však setkávám dlouhodobě, někteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání i několik let. Mají řadu problémů a často se mi s nimi svěřují. Většinou dobře znám jejich rodinnou situaci, zdravotní i finanční potíže. I klienti z této skupiny jsou různí, někteří z nich již ode mne pomoc ani neočekávají, jiní jsou naopak stále ještě aktivní, a přesto se jim nedaří zaměstnání najít. Vzrůstající podíl těchto nezaměstnaných Je Jevem, který je zaznamenáván nejen v našem okrese, v celé České republice, ale i v ostatních zemích s rozvinutou ekonomikou. Většinou je mu věnována zvýšená pozornost, a přesto se nedaří tuto situaci uspokojivě řešit. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných naopak stále vzrůstá. Nemám tu iluzi, že se mi podaří nalézt řešení. Mám ale pocit, že pokud si budeme my, pracovníci úřadů práce, připomínat příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti našich klientů a důsledky, které na ně tento stav má, můžeme jim pomoci nalézt správnou cestu v řešení jejich problémů. Nelze si totiž zastírat, že můžeme podlehnout stereotypu v jejich umísťování, pocitům marnosti ve stálých pokusech o jejich přijetí do zaměstnání. Přitom právě my, pracovníci úřadů práce, jsme často jediní, kteří mohou těmto lidem pomoci. Tato práce je tedy zaměřena na problematiku dlouhodobé nezaměstnanosti a na její psychologické důsledky na člověka. | cs_CZ |
