Occupational regulation and its influence on the labor market: evidence from reforms in the Czech Republic

Abstract

Tato práce zkoumá dopad reformy z roku 2004, která zvýšila vzdělanostní požadavky pro vybranou regulovanou profesi, přesněji řečeno zdravotní sestry, na průměrný výdělek v platové i mzdové sféře a zaměstnanost zdravotních sester v České republice. V současné době je v procesu schvalování zákon, který navrhuje požadavky na vzdělání všeobecných sester snížit. To dělá tuto analýzu aktuální. Evropská komise provedla podobné studie, které se týkaly regulovaných povolání, v několika členských státech a výsledky těchto studií byly rozmanité, což dodatečně motivuje k této studii. K identifikaci efektů výše zmíněné reformy byl použit lineární pravděpodobnostní model a takzvaná difference-in- differences metoda. Empirické výsledky naznačují negativní dopad na platy sester v porovnání s lékaři, kteří byly použiti jako kontrolní skupina. Co se týče mezd, efekt je kolísavý. V případě zaměstnanosti byl zaznamenán pokles v pravděpodobnosti vykonávat profesi zdravotní sestry v letech po reformě, výsledky jsou ale převážně nesignifikantní. Obecně řečeno na základě výsledků této práce se zdá, že reforma měla mírně negativní krátkodobý efekt na průměrný výdělek zdravotních sester a zaměstnanost. Nicméně je náročné vyvodit obecné závěry jen několik let po reformě.

This thesis examines the impact of a 2004 reform that increased educational requirements for a regulated profession, namely nurses, on earnings level for both waged and salaried employees, and employment within nurse profession in the Czech Republic. Recently, a reform in the opposite direction regarding educational requirements for general nurses is in the approval process. It makes this analysis relevant. Similar country-based studies contracted by the European Commission regarding occupational regulation show mixed results, what additionally motivates this study. To identify effects of the reform a linear probability model and a difference-in-differences analysis were used. Empirical results suggest a negative effect on nurses' salaries with respect to doctors. In the case of wages, the effect appears to be fluctuating. As for the employment, a decrease in the probability of pursuing a nurse profession was identified for the years following the reform, but mostly insignificant. In general, this thesis shows that the reform had slightly negative short-term effect on nurses' earnings and employment levels. Due to few after-reform yearly observations it is challenging to make long-term conclusions.