Mimeze u pestřenkovitých

Abstract

Batesovská mimeze, tedy napodobování jedovatých či nebezpečných vzorů, umožňuje neškodným druhům snížit riziko predace, a v přírodě se s ní proto setkáváme u mnoha různých skupin živočichů. Nejrozmanitějších podob dosáhla u čeledi pestřenkovitých (Diptera: Syrphidae). Jednotlivé linie z této kosmopolitně rozšířené čeledi jsou řadou barevných, morfologických i behaviorálních adaptací přizpůsobeny k napodobování nejrůznějších druhů ze skupiny žahadlových blanokřídlých (Hyme- noptera: Aculeata). Tato se práce se věnuje vzniku, vývoji a udržování Batesovské mimeze u pestřenkovitých. Klade si za cíl shrnout diverzitu jejich mimetických adaptací, pojmenovat hlavní selekční tlaky, které na ně působí, a zlehka načrtnout směry, kterými by se výzkum pestřenek mohl dále ubírat. Pestřenky jsou modelovým taxonem výzkumu mimeze již dvě stě let a po většinu času byly studovány optikou několika málo přístupů. Syntéza poznatků, která si všímá především širšího evolučního a ekolo- gického rámce tohoto fenoménu, se tak může stát odrazovým můstkem pro nové náhledy.

Batesian mimicry, the imitation of harmful species manifested by harmless ones, could bring a lower risk of predation to the mimetic species. Therefore, it occurs in many different taxa. Hoverflies (Diptera: Syrphidae) could stand for one of the most various mimics. This worldwide-distributed family is known for taking shape of many Aculeata species using plenty of different adaptation connected with colouration, morphology and even behaviour. The aim of this work is to review the diversity of mimicry in Syrphidae, highlight the main selection pressures and to put forward a potential field of future research. Hoverflies are being studied for the last two hundred years. However, just several study approaches are dominating the field. In order to open a new chapter of their research, I bring a wider synthesis of knowledge related to the ecological and evolutionary context of this phenomenon.