Zvukový a audiovizuální záznam jako důkazní prostředky ve správním řízení

Abstract

The aim of the thesis is to answer the questions regarding the subjects authorized to take a sound or audiovisual record, and to assess the legality of using such records as evidence in administrative proceedings. The thesis is formally divided into three chapters. The first one addresses the basic concepts emerging throughout the thesis, and the admissibility of other evidence not expressly mentioned by law. The second part of the thesis offers an insight to obtaining of sound and audiovisual records, and their further use as evidence pursuant to the basic human right documents. It describes and analyses the assessment of permissibility of such evidence that is applied by the European Court of Human Rights. The last chapter works with national legislation of both public and private law, and with the case law of domestic courts; from which it infers the subjects authorized to take these records, which may be used as evidence by an administrative authority. Based on the analysis of legislation and case-law, the thesis defines subjects authorized to obtain a sound or audiovisual record, and sets conditions for such obtaining. Simultaneously, it highlights the issues resulting from the current national legislation on obtaining sound or audiovisual records by selected public authorities, mostly...

Účelem práce je zodpovězení nastolených otázek ohledně subjektů oprávněných k pořízení zvukového či audiovizuálního záznamu a zákonnosti použití těchto záznamů ve správním řízení jako důkazních prostředků. Práce je formálně rozčleněna do tří kapitol, z nichž první pojednává o základních pojmech prostupujících celou prací a přípustnosti jiných než zákonem výslovně upravených důkazních prostředků. Druhá část práce nahlíží na pořizování zvukových a audiovizuálních záznamů a jejich další využití jako důkazních prostředků pohledem zásadních lidskoprávních dokumentů, popisuje a analyzuje postup posuzování přípustnosti takto získaných důkazních prostředků aplikovaný Evropským soudem pro lidská práva. Závěrečná kapitola pracuje s vnitrostátními právními předpisy práva veřejného i soukromého, jakož i s rozhodnutími tuzemských soudů, z nichž dovozuje subjekty oprávněné k pořizování diskutovaných záznamů, jež je následně oprávněn správní orgán použít v řízení jako důkaz. Diplomová práce na základě analýzy právních předpisů a soudních rozhodnutí definuje subjekty oprávněné k pořizování zvukových a zvukově obrazových záznamů a podmínky, při jejichž dodržení může k pořizování docházet. Zároveň poukazuje na problémy vyplývající z aktuální právní úpravy pořizování zvukových a audiovizuálních záznamů vybranými...