Ústav pro soudobé dějiny AV ČR očima pamětníků

Abstract

This degree work sets itself the objective to extend well-known information about the Institute of Contemporary History, bringing precise description of the first ten years of its existence. The main purpose of this work is to elaborate further on the Institute's activities from the perspective of the so-called non-scholarly component of its staff. In the first theoretical part of this work, the theme of the structure and activities of the Institute is put into the context of time, with special attention to previous perspectives and problems of historiography as a scientific discipline; in this scope a general description of historiography as such is examined. Subsequent chapters characterize the methods of examination in the field of contemporary History in the U.S.A, France, Germany, Austria, Great Britain and Poland. It also gives a rough outline of changes in topical and geographical analysis as manifested in the attempt of specialisation in the above mentioned countries. In regards to the management of the Institute, the next chapter deals with the institutional structure of The Academy of Science of the Czech Republic. The methodological part of this work is focused on the clasification of the concept of a reaserch project including relevant expectations and objectives; it describes...

Diplomová práce si klade za cíl rozšířit dosud známé poznatky o Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR o podrobnější popis prvních deseti let existence této instituce. Hlavním cílem práce je zprostředkovat pohledy části zaměstnanců Ústavu, jeho tzv. nevědecké složky, na jeho činnost. V první, teoretické části je téma uspořádání a činnosti Ústavu zasazeno do dobového kontextu, se zaměřením na tehdejší postavení a problematiku historiografie jako vědního oboru; v tomto rámci se podává i obecný popis historiografie jako takové. Na to navazuje kapitola charakterizující zkoumání soudobých dějin v USA, Francii, Německu, Rakousku, Velké Británii a Polsku. V hrubých obrysech jsou zde zachyceny posuny tematických a geografických těžišť, jak se projevovaly v zaměření zájmu historiků soudobých dějin v uvedených zemích. Vzhledem k zakotvení Ústavu se jedna kapitola věnuje institucionálnímu uspořádání Akademie věd České republiky. Metodologická část je zaměřena na objasnění pojmu výzkumného projektu, včetně očekávání a cílů s ním spojených, popisuje užívané metody, s důrazem na kvalitativní metodu orálně-historickou. Interpretační část podrobně pojednává vznik Ústavu, formování jedinečné ústavní knihovny, fungování Ústavu v 90. letech minulého století, s náhledem na pracovní i mezilidské vztahy uvnitř Ústavu a složení...