Ultralevicový terorismus: případ Japonské rudé armády

Abstract

Japonské studentské levicové hnutí bylo v 60. letech významným fenoménem, který se v této zemi začal formovat již po druhé světové válce. Výsledkem této situace byl vznik několika extremistických a teroristických organizací, mezi které patřila i Japonská rudá armáda, hlavní objekt zkoumání této práce. V první části práce se zabývám detailním popisem této skupiny, konkrétně její historií, dále ideologií, organizací, hlavními představiteli, nejznámějšími teroristickými akcemi, zahraničními vazbami a současným stavem. Ve výzkumné části práce se zabývám teroristickými akcemi Japonské rudé armády, konkrétně výběrem terčů jejich útoků, na který aplikuji teorii racionální volby a zkoumám, zda se skupina při výběru terčů rozhodovala na základě racionality a zda lze během třicetileté existence skupiny pozorovat v jejím výběru nějakou změnu. Po analýze jednotlivých teroristických akcí zjišťuji, že si Japonská rudá armáda častěji vybírala měkké cíle, které nejsou tolik chráněné, a že ve výběru jejich terčů byla skupina ovlivněna svou ideologií, ale zřejmě i Lidovou frontou pro osvobození Palestiny, se kterou JRA při svých teroristických akcích zpočátku spolupracovala.

The Japanese student leftist movement, which already started to take shape after the Second World War, was an important phenomenon of 1960s Japanese politics. The outcome of this situation was the creation of a number of extremist and terrorist organizations, such as the Japanese Red Army which is the studied subject of this work. In the first part of the work I present a detailed description of this group, specifically its history, ideology, organisation, leaders, the most famous terrorist actions, foreign relations, and current status. In the research part of the work I examine the terrorist attacks perpetrated by the Japanese Red Army, namely the choice of targets. In the study I apply the rational choice theory and inspect whether group's targeting was rational and whether there was, during its thirty years of existence, a variation present in the choice of targets. The results suggest that the Army preferred soft, less guarded targets, and that this choice was influenced by the group's ideology but probably also by its earlier cooperation with the Popular Front for the Liberation of Palestine.