Horizons of Human Understanding and Transcendence: Gadamer in Dialogue with Modern Orthodox Hermeneutics

Abstract

This thesis brings into conversation Western and Orthodox hermeneutical schools, one represented by Hans-Georg Gadamer and his followers; the other school is less focussed around one person, and yet displays common distinct features. The main question of the thesis is how we can mediate not only the content of understanding of who we are in relation to each other, to the world in which we live and to God, but also comprehend the process of understanding across various historical periods. While analysing Gadamerian hermeneutics, the first part shows its strength in investigating transcendence as it appears horizontally in the historical character of our being in language. At the same time, the weakness of Gadamer's hermeneutics is pointed out, namely that it does not investigate what is transcendent sufficiently in relation to the divine. In the second part, an analysis of modern Orthodox hermeneutics is offered. Attention is paid first to the sources having a formative impact on Orthodox hermeneutics and then to the problem of negative identity formation as a key to what Orthodox hermeneutics should be. The strength of Orthodox hermeneutics is identified in terms of a belonging to community and seeing transcendence as something that mainly comes to this relationship from outside, as the Holy Spirit...

Tato disertační práce přináší diskuse dvou hermeneutických škol, západní a pravoslavné, přičemž první je reprezentována Hans-Georg Gadamerem a jeho stoupenci a druhá škola je v menší míře soustředěná na jednu osobu, ale přesto zobrazuje společné charakteristické rysy. Hlavní otázkou práce je popsat, jak můžeme zprostředkovat obsah porozumění, nejenom o tom, kdo jsme ve vztahu k sobě navzájem, ve vztahu k světu, v němž žijeme, a ve vztahu k Bohu, ale také pochopit proces porozumění napříč různými historickými obdobími. První část práce, která se zabýva analýzou Gadamerovy hermeneutiky, ukazuje jeho silnou stránku při vyšetřování transcendence, jak se jeví v historickém charakteru našeho bytí v jazyce. Ve stejné době se slabost Gadamerovy hermeneutiky ukazuje ve skutečnosti, že nezkoumá, co je transcendentní, dostatečně ve vztahu k božskému. Ve druhé části dizertační práce je nabízena analýza moderní a postmoderní pravoslavné hermeneutiky. Výhoda pravoslavné hermeneutiky spočívá v podmínkách silného pocitu sounáležitosti ke komunitě a vidění transcendence jako něčeho, co přichází hlavně zvenčí, jako Duch Svatý, a není výsledkem spolupráce mezi lidmi a dějinami. Ve stejné době je identifikována nevýhoda přístupu pravoslaví v tom, že svisle pochopená transcendence nezanechává prostor pro podezření a...