Rozpad a hledání řádu. Dvě základní proměnné v šitské politické filozofii

Abstract

"Rozpad a hledání řádu" Dvě základní proměnné v šī'itské politické filozofii (abstrakt) Cílem rigorózní práce je klasifikovat podobu panství a vlády v šī'itském politickém myšlení, jejich vývoj i schopnost obstát v politické praxi. Především si všímám způsobu chápání politické moci a jejího kardinálního spojení s osobou imáma, jež představuje světského i náboženského vůdce komunity. K popisu výše uvedených problémů využívám realitu prvotního islámu včetně šī'itské argumentace pro rozpad muslimské ummy, dále důvody, které vedly k mnohonásobnému štěpení šī'ismu včetně analýzy konkrétních příkladů (Dvanáctníci, Ismā'īla, Hašašíni, Alawi, Duryz, moderní Íránská islámská republika) a konečně deskripci zásadní reformulace panství a vztahu komunity k němu provedené ajatollāhem Chomejnīm. Právě od jeho politického konceptu Wilājat al-faqīh odvíjím i analýzu modernizačních procesů v šī'itském politickém myšlení vedených za tím účelem, aby bylo stále aktuální, ale neodchýlilo se od zjeveného. Moji snahou je proto analyzovat, zda rozpady politického řádu a jeho následných rekonstrukcí i nadále nekončí či zda Wilājat al-faqīh představuje novou kvalitu, která epochu štěpení uzavře. Zároveň se ptám, zda je Chomejnīho moderní konstrukt schopen propojit sakrální a profánní zdroje legitimity moci, či je naopak trvale oddělí.

"Dissintegration and Search for Order" Two basic variables in Shia Islam political philosophy abstract The aim of the thesis is to classify the form of political leadership and domination in Shia islam's political ideology, their development and ability to succeed in political reality. I especially focus on the Shia understanding of political power and its connection to infallible Imam as secular and religious leader of the Shia community. For analysis of the concepts I use the description of early Islam, including the Shia reasons for the dissolution of Muslim ummah, as well as the reasons that led to the multiple division of Shiism. I analyse specific examples of ideological break up of the Shia community (Ithnasharia, Isma'ila, Hashashins, Alawi, Duryz and modern Islamic Republic of Iran) and finally cardinal reformulation of understanding of political leadership and domination by Ayatollah Khomeini. His concept Wilāyat al-faqīh (Guardianship of the jurist) started the era of radical transformation of the Shia political ideology, although he wanted only to modernize it and not to establish a brand new set up. My aspiration is therefore to analyze whether era of multiple dissolutions of political order will still continue or whether concept of Wilāyat al-faqīh can represent final step to end "period of...