Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu

Abstract

Cílem disertační práce je upozornit na vratkou pozici literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako mrtvé historické objekty. Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení fenomenologické interpretace a komparací...

The aim of the thesis is to advert to precarious position of the history of literature and some other literature theories. The history of literature describes literary texts as dead historical objects. Although it's a human science, it disregards a human beings and their life-world. It rather categorize technically literary texts into different groups. This approach is purely scientific. The history of literature as many other branches of literary science solves their own abstract problems through the abstract theories which has no aim to interpret the literary text as a specific experience for a reader. The article points out how the scientific approach to the literary text disable to interpret a conrete literary text in the sense for human being. I use phenomenological philosophy as a proposal of another type of approach to the interpretation. Interpretation in the phenomenological sence means that through literary text the interpret seeks to understand our living world. In the other parts I follow the trail of phenomenological philosophy in tradition of Prague structuralism. Especially I focus on specifics of Russian phenomenology, particularly in philosophies of these Russian philosophers which dealed with interpretation of art (namely J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Shpet, M. Bakhtin etc.). At the...