Antonio Campi (1523-1587). Mezi manýrou a barokem.

Abstract

The dissertation evaluated the formal, stylistic and contextual analysis of the painting oeuvre of the Cremonese native Antonio Campi. Monographic elaboration of Campi's oeuvre complement to the existing range of syntheses a number of information that has been in the literature so far omitted. The work assessed Antonio's oeuvre on the revision of archival material preserved in Milanese and Cremonese state and church archives, as well as by the means of thorough study of the secondary literature. Chronology of Campi's production was based on the stylistic and formal analysis and at the same time it has been enriched by a number of comparisons of the Lombardy-Ligurian region. Perspective at Antonio's oeuvre was accompanied by drawings and panel paintings that have emerged in the art market in recent years. With this thorough analysis, it became clear that the simple definition of an older Italian scientific literature that had Antonio Campi understood as a painter, who by his work formed the basis of Caravaggio chiaroscuro approach in the last decades of the 16th century and in the early years of the 17th age, proved to be inaccurate. It became clear that with this view we can not identify ourselves any more. Constant changes in mood, surprise, unpredictability, restlessness and individuality, the...

Předložená disertační práce zhodnotila formální, stylistickou a kontextuální analýzu malířské tvorby cremonského rodáka Antonia Campiho. Monografické zpracování Antoniovy malířské tvorby doplnilo ke stávajícím syntézám řadu informací, které byly v odborné literatuře doposud zcela vynechány - buď kvůli chybějící fotografické dokumentaci, nebo z důvodu, že badatel danou lokalitu nenavštívil. Práce zhodnotila Antoniovo dílo na základě revize archivního materiálu dochovaného v milánských a cremonských státních i církevních archivech, stejně jako na základě důkladného seznámení se sekundární literaturou. Chronologie Campiho produkce byla seřazena na základě stylistické a formální analýzy a zároveň byla obohacena o řadu srovnání z oblasti lombardsko-ligurského výtvarného prostředí. Pohled na Antoniovo dílo byl doplněn o kresby a deskové obrazy, které se v posledních letech objevily na trhu s uměním. Díky tomuto zevrubnému rozboru se ozřejmilo, že jednoduchá definice starší italské odborné literatury, která Antonia Campiho chápala jako malíře, jenž svou tvorbou formoval základy Caravaggiova šerosvitného přístupu v posledních desetiletích 16. století a v prvních letech 17. věku, se ukázala jako nepřesná. Vyšlo najevo, že se s tímto názorem nelze více ztotožnit. Neustálé změny nálad, překvapení, nevypočitatelnost,...