Institut vydržení - vybrané pohledy (ve srovnání české a německé právní úpravy a ideové roviny

Abstract

Resumé Tato diplomová práce pojednává o tradičním římskoprávním institutu vydržení a jeho dnešní úpravě v českém a německém právu. Důraz je kladen na odlišná ideová pojetí obou úprav shodného právního institutu vydržení a jeho kořenů v římském právu. Česká právní úprava a právní teorie mají za hlavní inspirační zdroj platný rakouský občanský zákoník ABGB, který byl československým civilním kodexem do roku 1950. Proto je i rakouskému ABGB věnován značný prostor. Hlavním cílem této práce je porovnání rozdílných hodnotových pojetí v německé a české právní teorii, které ovlivňují předpoklady a právní následky vydržení na mnoha úrovních. Ve středu zájmu jsou sporné otázky vydržení a porovnání jejich řešení v obou právních řádech se zohledněním jak české prvorepublikové, tak římskoprávní civilistiky. Systematicky je v práci zvlášť pojednáno o úpravě vydržení v římském, německém a českém právu. Úvodní část práce shrnuje římskoprávní úpravu, která není v dalším výkladu ztrácena ze zřetele. Následuje výklad o vydržení v německém právu, jehož zákonná úprava odděluje vydržení movité a nemovité věci. Proto i tato práce pojednává zvláště o vydržení movité a nemovité věci jak v německém, tak i v českém právu. Po výkladu o pojetí, ideových východiscích a praktické relevanci vydržení movité věci v německé právní úpravě...

Zusammenfassung Diese Diplomarbeit behandelt das traditionelle römischrechtliche Institut der Ersitzung und dessen heutige Regelung im tschechischen und deutschen Recht. Der Schwerpunkt liegt in den unterschiedlichen ideologischen Auffassungen beider Regelungen desselben Rechtsinstituts und dessen Wurzeln im römischen Recht. Für die tschechische Rechtsregelung und Rechtswissenschaft bildet das gültige österreichische bürgerliche Gesetzbuch ABGB, das bis zum Jahre 1950 der tschechoslowakische Zivilkodex war, die wichtigste Inspirationsquelle. Deswegen wird auch dem österreichischen ABGB beträchtlicher Raum gegeben. Das Hauptziel dieser Arbeit ist der Vergleich der unterschiedlichen Wertungsauffassungen in der deutschen und tschechischen Rechtswissenschaft, die die Voraussetzungen und Rechtsfolgen der Ersitzung auf vielen Ebenen beeinflussen. Im Interessenmittelpunkt stehen Streitfragen der Ersitzung und der Vergleich von deren Lösungen in beiden Rechtsordnungen unter Berücksichtigung sowohl der tschechischen Zivilistik der ersten Republik als auch der römischrechtlichen Zivilistik. Systematisch werden in der Arbeit die Regelungen der Ersitzung im römischen, deutschen und tschechischen Recht getrennt behandelt. Der erste Teil der Arbeit fasst die römischrechtliche Regelung zusammen, die in den folgenden...