Vliv přídavku viskozifiantů na vlastnosti nanoemulzí II.

Abstract

V nanoemulzích, které jsou mléčně zakalené, se rozměry vnitřní diskontinuální fáze pohybují nejčastěji v rozmezí hodnot mezi 200 nm a 300 nm. Na rozdíl od mikroemulzí, které jsou transparentní a termodynamicky stabilní, podléhají nanoemulze řadě stejných destabilizačních procesů jako makroemulze, včetně Ostwaldova zrání. Přidání viskozifiantu ovlivňuje stabilitu systému, přičemž obecně platí, že zvýšením viskozity vnější spojité fáze se celý emulzní systém fyzikálně stabilizuje. Je-li zvýšení viskozity nanoemulze dáno přítomností polymerního viskozifiantu, může při překročení určité koncentrace polymerního viskozifiantu dojít naopak k destabilizaci. Tohoto efektu bylo v práci využito k rozhodnutí o výběru vhodné olejové fáze nanoemulzí. Jako viskozifianty byly zvoleny dva deriváty celulózy, konkrétně hypromelóza (HPMC) a hydroxyethylcelulóza (HEC), které byly k předem připraveným nanoemulzím přidány v koncentracích 0,083; 0,167; 0,333 a 0,667 ‰. Vzniklé soustavy byly po zpracování proměřeny metodou DLS, ke zjištění velikosti dispergovaných částic olejové fáze a viskozitně, metodou kapilární viskozimetrie. Jako metoda zrychlených stabilitních testů byla zvolena zkouška tepelným namáháním. Vzorky byly vystaveny 5 cyklům změn teploty z 8 řC na 40 řC. Velikost částic byla v průběhu teplotního namáhání...

Non-transparent nanoemulsions are determined by particle size of discontinuous phases in range of 200 - 300nm. Contrary to microemulsions that are transparent and thermodynamically stable, nanoemulsions are affected by number of common destabilizing processes as macroemulsions including Ostwald ripening. Adding of thickening agents to the nanoemulsions shall affect stability of the system. Generally, as the viscosity of continuous phase increases, so does the physical stability of the emulsion system. However, the system may be destabilized if the viscosity of nanoemulsions is increased due to the effect of addition of polymer thickening agent and if certain concentration of polymer thickening agent is exceeded. This phenomenon is utilized in the thesis in order to select appropriate oil phase of nanoemulsions. Two cellulose derivatives hydroxypropylmethylcellulose (HPMC) and hydroxyethylcellulose (HEC) were selected as thickening agents which were added to nanoemulsions at the different concentrations assessed as follows: 0.083; 0.167; 0.333 and 0.667 ‰. Samples were then examined using the DLS (Dynamic Light Scattering) method in order to measure size of dispersed particles of oil phase and by the capillary viscosimetry. In order to test stability of the samples the thermal stress test was used...