Magnetická stavba spraší a fosilních půd na vybraných lokalitách jižní Moravy a středních Čech

Abstract

Souvrství pleistocenních spraší s fosilními půdami uchovávají unikátní proxy záznam, umožňující detailní rekonstrukce kvartérního paleoprostředí. Ze spektra analytických přístupů, které lze použít pro získání informací z tohoto přírodního archívu, jsou metody environmentálního magnetizmu často používaným nástrojem. V rámci diplomové práce byla studována souvrství spraší s fosilními půdami, odkrytými na dvou lokalitách na jižní Moravě a jedné lokalitě ve středních Čechách. Variace objemové magnetické susceptibility, naměřené v sedimentech, ukazují podobný trend jako v souvrstvích čínských spraších s fosilními půdami - tzn. fosilní půdy mají díky magnetickému nabohacení vyšší susceptibilitu než spraše. K magnetickému nabohacení dochází v důsledku zvětrávání v průběhu pedogenních procesů, kdy vznikají velmi jemné částice magnetitu, který je dominantním minerálem určujícím magnetické vlastnosti sedimentů. Velikost magnetického nabohacení v půdních horizontech naznačuje, že pedogenní procesy probíhaly intenzivněji na Moravě než v Čechách. Magnetická stavba studovaných spraší, reprezentovaná prostorovou orientací elipsoidu anizotropie magnetické susceptibility, indikuje dominantní směry proudění glaciálních větrů na jižní Moravě od Z až JZ. V případě souvrství ve středních Čechách, magnetická stavba...

Pleistocene loess-palaeosol sequences provide a unique proxy-record enabling detailed reconstruction of Quaternary palaeoenvironments. Environmental magnetic methods are often used to read the natural archives. The loess-palaeosol sequences exposed in two sections located in southern Moravia and a sequence from central Bohemia were studied in a frame of this Diploma Thesis. Variations of bulk magnetic susceptibility, measured in the sediments, show similar pattern as in the Chinese loess-palaeosol bodies - i.e. palaeosols reveal higher magnetic susceptibility in comparison with loess due to magnetic enhancement. The magnetic enhancement is driven by weathering during pedogenic processes related to the formation of ultra-fine magnetite particles. The magnetite content is controlling the sediment magnetic behavior. The magnetic enhancement rate indicates more intense pedogenic processes in the Moravia in comparison with Bohemia. Magnetic fabric in studied loess, represented by space orientation of anisotropy of magnetic susceptibility ellipsoid, indicates dominating glacial wind palaeocurrents across the southern Moravia blowing from W or SW, respectively. The magnetic fabric in the central Bohemian sequence has revealed a dominant control of running water and re-deposition of the loess material...