Nacionalismus a demokratizace: Možnosti a limity jugoslávské demokratické alternativy

Abstract

This thesis is concerned with the relation of the democratization process and the national mobilization in the case of former Yugoslavia. In the first part, the author deals with the tension between democratization and nationalism and describes moments in which both processes could become mutually reinforcing. A product of that is a democratic nation-state as a final consequence of the right of culturally defined nations to self-determination. However, refusing the nation-state as the sole scope of the democratic process, the author puts forward the concept of the state-nation by Juan J. Linz and Alfred Stepan. This concept deals with multiple but complementary political identities and enables to democratize multinational states, without denying the national segments the right to foster their cultural originality. In the second part of the thesis, the author analyses the Yugoslav case and explains reasons why at the turn of the 1990s the idea of a democratic state-nation was not put in practice, while the particular national projects, with democratic ambitions in many cases, were. In the author's opinion, the answer lies in a reduction of multiple but complementary political identities caused by the fact that loyalty to an ethno-culturally defined nation and loyalty to the Yugoslav political centre...

Práce se zabývá problémem propojení procesu demokratizace s národní mobilizací na případu bývalé Jugoslávie. V první části se autor vyrovnává s napětím mezi demokracií a nacionalismem a současně nastiňuje okamžiky, kdy se oba politické programy mohou stát navzájem se posilujícími logikami. Produktem těchto dvou logik je pak demokratický národní stát, jakožto konečný důsledek práva kulturně podmíněného národa na sebeurčení. Autor však překonává národní stát jako výlučný rámec pro demokratický proces a předkládá koncept státního národa Juana J. Linze a Alfreda Stepana. Ten je založen na násobných, ale komplementárních politických identitách a umožňuje demokratizovat multinárodní státy, aniž by došlo k upření práva na pěstování kulturní originality jednotlivým národním segmentům. Ve druhé části práce autor analyzuje případ Jugoslávie a vysvětluje důvody, proč se na přelomu 80. a 90. let 20. století neprosadila idea demokratického státního národa namísto partikulárních národních projektů, byť často s demokratizačními ambicemi. Vysvětlení leží v redukci násobných, ale komplementárních politických identit, kdy se v průběhu 80. let začala vylučovat loajalita k etnokulturně pojímanému národu s loajalitou k jugoslávskému politickému centru. Faktory, které na tento proces redukce politické identity působily,...