The Role of the Interest Rate in Causing the Great Depression

Abstract

Tato práce analyzuje hlavní příčiny těžké ekonomické deprese, která se odehrála ve 30. letech 20. století. Zaměřuje se na roli úrokové míry v jejím zapříčinění a trvání. Cílem práce je pomocí srovnání tří ekonomických škol - keynesiánské, rakouské a monetaristické - ukázat odlišné názory na chápání úrokové míry jako takové a ty následně aplikovat na období před krizí a během ní a vysvětlit tak odlišné perspektivy její role v možném zapříčinění poklesu ekonomické aktivity v průběhu hospodářského cyklu. Toto srovnání nastiňuje, jak hluboce se jednotlivé školy navzájem odlišují. Zatímco keynesiánci považují drahé peníze a vysoké úrokové míry za hlavní příčinu krize a podobně jako monetaristé radí udržovat je na nízké úrovni, rakušané naopak politiku nízkých úrokových měr rezolutně odmítají. Dále práce nejdříve poukazuje na inverzní vztah mezi růstem peněžní nabídky a úrokovými mírami ve 20. letech a potvrzuje, že snížení úrokových měr bylo do velké míry způsobeno zvyšováním nabídky peněz. Poté je demonstrováno, že růst nabídky peněz a investičních výdajů byl vyšší, než růst hrubého domácího produktu.

This thesis analyzes the major causes of the severe economic depression appeared in 1930s. It focuses on the role of the interest rate in its causing and the duration of it. The aim is to - through the comparison of three economic schools - Keynesians, Austrians, and Monetarists - show the different views of understanding the interest rate as such and then apply them on the situation before and during the crisis to explain various perspectives on its role in possible causing of the contraction of economic activity in a process of the business cycle. The comparison outlines, how deeply individual schools differ. While Keynesians considered the dear money and high interest rates as the main cause of the crisis and similarly to Monetarists, they both suggested keeping them on low level, Austrians promptly refused the policy of low interest rates. Further, firstly, it shows the inverse relationship between the growth of money supply and interest rates in 1920s and proves that the decrease of interest rates was caused to large extent by the increased quantity of money. Secondly, it provides the evidence that the growth of money supply and of investment spending was larger than the growth of gross domestic product.