Společné prvky vatikánské a americké zahraniční politiky po druhé světové válce

Abstract

Na vítězství křesťanských demokratů v parlamentních volbách v Itálii roku 1948 měl velkou zásluhu kampaň, do které se zapojily Spojené státy americké spolu se Svatým stolec. Tato diplomová práce předkládá výsledky analýzy americké, ale hlavně vatikánské zahraniční politiky. Hlavními prvky zahraniční politiky Pia XII. v letech 1945-1950, kde jsou jako hlavní prvky identifikovány podpora evropské integrace, vztahy s určitými evropskými státy a boj proti komunismu. Postoj Svatého stolce k těmto základním bodům je následně komparován s americkým postojem vůči nim. Z analýzy a následné komparace vyplývá, že teoreticky lze styčné body jejich politik najít, v praxi však docházelo ke spolupráci minimálně a rozhodně ne v takové míře, v jaké k ní došlo v Itálii v roce 1948. Klíčová slova: Svatý stolec, Pius XII., zahraniční politika, USA, komunismus, integrace

The victory of Christian democrats in the parliamentary election of 1948 in Italy was made possible by a cooperation between the Holy See and United States during the pre-election campaign. The thesis presents the outcome of research done on American, but especially on Vatican foreign policy. The foreign policy of Pius XII between 1945 and 1950 had three main features. They were support for European integration, relations with certain European states and fight against communism. A stand of the Holy See on these issues is compared to the American one. The outcome of the analysis is that their foreign policies had some aims in common but that it hardly ever led to cooperation. There were some minor examples of cooperation, but there was none as significant as the one in Italy in 1948. Key words: Holy See, Pius XII, foreign policy, USA, communism, integration