Sdílení uprchlické zátěže prostřednictvím přemísťování: Postoje států Visegrádské skupiny

Abstract

This bachelor thesis deals with refugee burden-sharing by mandatory relocation mechanism in the European Union and with positions of the states of the Visegrad Group on the issue. The topic is limited to 2015 in terms of time. Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia, that is to say, were prominent opponents of the refugee relocation plan as one of the proposed and finally adopted solutions to the so-called refugee crisis in the EU. The aim of this thesis is to answer the question whether the states attitudes on sharing the refugee burden undergone some evolution and whether publicly declared reasons for these attitudes correspond to the empirical situation. For this purpose is provided a reconstruction of the most significant milestones of adoption of the relocation mechanism, including the attitudes and publicly declared reasons of the Visegrad states, which are then analyzed in terms of the empirical situation. The outcome of the thesis is that states of the Visegrad Group held integrated negative attitude consistently during 2015 with only one exception - Poland agreement with the proposal submitted to the European Council on 22 September - and most of the reasons given for this negative attitude are really based on the empirical situation, though always only in certain aspects of the...

Předkládaná bakalářská práce se zabývá sdílením uprchlické zátěže v Evropské unii prostřednictvím povinného relokačního mechanismu a postoji států Visegrádské skupiny k této problematice. Chronologicky je toto téma vymezeno s přesahy rokem 2015. Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko totiž patří mezi přední odpůrce plánu na přemísťování uprchlíků, které představovalo jedno z navrhovaných a nakonec také přijatých řešení tzv. uprchlické krize v EU. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda-li postoje zkoumaných států ohledně sdílení uprchlické zátěže prošly nějakým vývojem a dále zda-li veřejně deklarované důvody těchto postojů odpovídají empirické situaci. Za tímto účelem je provedena rekonstrukce nejdůležitějších milníků procesu přijímání relokačního mechanismu, včetně postojů a veřejně deklarovaných důvodů států V4, které jsou následně analyzovány z hlediska empirické situace. Výsledným zjištěním práce je, že státy Visegrádské skupiny zastávaly v průběhu roku 2015 jednotný negativní postoj s jedinou výjimkou - souhlasem Polska s návrhem předloženým na jednání Evropské rady dne 22. září - a většina z důvodů uváděných pro tento negativní postoj se na empirické situaci skutečně zakládá, ačkoliv vždy jen v určitých aspektech dané problematiky. Kromě toho práce poskytuje přehledné shrnutí daných...