Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)

Abstract

The Islamic revolution in 1979 led to the end of the Shah's regime in Iran and the establisment of the Islamic republic. Also, this revolution have had a crucial impact on the foreign policy of the new regime. Under Khomeini's regime, the diplomatic relations with the United States were cancelled. The U.S. lost major ally in the Gulf region and the US influence in the Middle East was threatened. Also, the Islamic revolution led to the deterioration of relations with Iraq, whose leader Saddam Hussein undertook a military intervention to Iran in September 1980. The United States had supported the Iraqi regime from the beginning of the conflict. The main question of this thesis is what reasons led the U.S. to support Hussein's regime, which was seen by the U.S. as hostile regime until the outbreak of this war, and what were the main intentions of the US foreign policy during the conflict. Based on the analysis of the role of the US in this war, this thesis conclude that the main motives for US involvement were the loss of main ally, the fear of spreading the Islamic revolution, and also Soviet influence, and the protection of US oil interests in the region. Furthermore, the thesis analyzes the evolution of American strategy, which was focused on protecting US interests in the region, strengthening its...

Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...