Lachič,skryté dědictví Ázerbájdžánu

Abstract

in Czech: Galina Woodová, 2015 Lahij, živé dědictví Ázerbájdžánu Ve světě je Ázerbájdžán zemí neprobádanou, ačkoli je úrodnou půdou zvláště pro průzkum dvojjazyčných domorodých menšin kavkazských hor. Hlavním symbolem nově vybudovaného ázerbajdžánského státu se stal sjednocující ázerbajdžánský jazyk. Ázerbájdžánština je zároveň jazykem úředním, vzdělávacím i jazykem sdělovacích prostředků. Rychle proniká do všech oblastí života, a působí tak ztrátu etnické identity, podléhající všestranné asimilaci. Dnes je ještě možné zabývat se aktuální otázkou několika zbývajících národností, které hovoří mateřským jazykem. Probuzený vědecký zájem by mohl napomoci jejich přežití. Dlouhodobý pobyt v Ázerbájdžánu a ponoření se do prostředí horského městečka Lachiče umožnily hlubší proniknutí do dané tématiky. Některé překážky byly částečné zdolány naučením se ázerbájdžánštině a postupně i místnímu jiho- západnímu iránskému jazyku. Rozbor rozhovorů a místních povídek byly využity k lepšímu porozumění problematiky. Hlavní antropologickou metodou se stalo pozorné zúčastnění. Máme naději, že použití pozměněné metody (místo zúčastněného pozorovaní) přispěje ke změně postoje k 'domorodcům'. Hlavní smysl spočívá v zúčastnění a do jisté míry ztotožnění, či vnikaní do podstaty podílením se na událostech konkrétní...

- Galina Wood, 2015 Lahij, the Living Heritage of Azerbaijan This research explores the various aspects of identity pertaining to the traditional, bilin- gual mountainous community of Lahij. Azerbaijan is little known and its minorities are largely under-researched. Previous work done by Russian and Azerbaijani linguists described grammatical features of the Tat language, and SIL-led linguistic field surveys by J. Clifton addressed some sociolinguistic attitudes, yet the Tat people, particularly the Lahij people, remain unknown. This is the first time the Lahij community, which preserved a relict Southwest Iranian language and a unique culture, is a topic of inter-disciplinary research in English language. Resources such as Russian and Azeri literature and Western works dealing with related dis- ciplines and issues (historical, socio-linguistical, anthropological etc.) are discussed, aiming to reach a balanced and informed perspective. To present the nuances and dynamics of the emic (insider) versus etic (outsider) points of view, anthropological methods of participant observation, structured interview and narrative analysis are used. Research was done while residing long term in Azerbaijan, and spending significant amounts of time in Lahij. The sociolinguistic climate of Post-Soviet nation...