Neoliberalismus jako umění vládnout : Foucaultovská analýza neoliberalismu

Abstract

In this thesis I am concernced with a Foucauldian analysis of neoliberal government and application of this concept in the Petr Nečas's government. The Foucauldian analysis of power is a constant critical process that is supposed to modify according to changing terms. Foucault argues that the core of the art of government is a conflict. He doesn't understand the modern history as a history of law and peace. From the Foucauldian point of view the modern history has always been the history of conflict of two races. The winnig race determines law and rules of the whole society. It means that law and freedom are tools of governance. The basis of Foucault's concept is a relationship between power, knowledge and subject. This relationship constitutes technologies of governance. Foucault talks about three techniques - pastoral power, disciplinary power and bio-power. The bio-power is especially in the modern age. The modern art of government uses knowledge of experts (statistics, analyses, reports) for conduct of conduct. The inidividuals are not only the recepients of effects of power, but also they are distributors of power. The identity of subjects is formed by family, teachers and co- workers and they are also formed by their milieu. The consequence of this process is mentality of a modern person. The...

Předmětem této diplomové práce je Foucaultovská analýza neoliberálního vládnutí a její použití na analýzu vlády Petra Nečase. Foucault pojímá analýzu moci jako neustálý kritický proces, jenž je třeba měnit v závislosti na měnících se podmínkách. Foucault přistupuje k analýze moci z hlediska střetu a boje. Nechápe moderní dějiny jako dějiny práva a míru, ale jako střet dvou ras, přičemž vítěz každého střetu je ten, kdo určuje pravidla a zákony společnosti. Právo a svoboda tak slouží pouze jako nástroj řízení. Základ Foucaultova přístupu tvoří vztah moci, vědění a subjektu, jenž tvoří techniky vládnutí. Foucault hovoří zejména o třech technikách. Konkrétně se jedná o moc pastýře, disciplinární moc a bio-moc, jež je rozvíjena zejména v moderní době. Moderní umění vládnout využívá vědění v podobě různých statistik, analýz, zpráv, jež produkují odborníci z ekonomie, medicíny či psychologie k řízení jednání jednotlivých subjektů. Avšak jednotlivci nejsou jen pasivními příjemci účinků moci, jelikož jejich prostřednictvím je moc šířena. Naše identita je formována rodinou, učiteli ve škole a lidmi v zaměstnání a ti jsou poté opět utvářeni svým okolím. Vzniká tak rozšířená představa o tom, jaký by člověk měl být. Neoliberální diskurs vytváří homo oeconomicus, jenž má být plně zodpovědný za svůj život a jenž...