Populace B-1 lymfocytů a jejich význam v rozvoji autoimunitních onemocnění

Abstract

B-1 lymfocyty jsou specifickým typem B buněk, jejichž vývoj probíhá především v neonatálním období života. Později je populace udržována prostřednictvím sebe obnovování. Od klasických folikulárních B lymfocytů se liší především tím, že k jejich vývoji dochází z jiného progenitoru, expresí některých povrchových znaků a produkcí polyreaktivních přirozených imunoglobulinů. Od objevení spojitosti mezi B-1 lymfocyty a rozvojem autoimunitních chorob došlo k vývoji pohledu na B-1 lymfocyty a k přehodnocování faktů o nich známých. Cílem této práce je podat přehled aktuálních znalostí o B-1 lymfocytech, mechanismů jejich působení při rozvoji autoimunitních chorob a nastínit možné využití těchto poznatků v terapeutické praxi. Klíčová slova: B-1 lymfocyty, autoimunitní choroby, lupus, leukemie, SLE, B-CLL

B-1 lymphocytes are specific type of B cells, development of witch occurs primarily in neonatal period of life. Later, the population is maintained through self-renewel. B-1 lymphocytes differ from classic folicular B lymphocytes in development from a distinct progenitor, expression of specific surface markers and production of polyreactive natural immunoglobulins. Since the discovery linking B-1 lymphocytes to the development of autoimmune diseases there was a shift in perspective on the B-1 lymphocytes and revaluation of the known facts. The aim of this thesis is to present a summary of current knowledge about B-1 lymphocytes, mechanisms of their effect on the development of autoimmune diseases and to outline the possible application of these findings in therapeutical practice. Key words: B-1 lymphocytes, autoimmune diseases, lupus, leukemia, SLE, B-CLL