Využití psychofyziologických metod při objektivizaci mentální zátěže pilotů

Abstract

Tato práce se zabývá možností využití psychofyziologických metod při identifikaci mentální zátěže, a to konkrétně u vojenských pilotů. V teoretické části se věnuje vymezení pojmu mentální zátěže, její možné interpretace, nejnovějším metodám objektivizace a dále zvyšování psychické odolnosti. Součástí teoretického úvodu je zasazení problematiky do oblasti letové činnosti, se zaměřením na specifikaci práce vojenských pilotů. Praktická část se opírá o teoretickou přípravu, z pohledu výzkumu ověřuje předem stanovené předpoklady o platnosti využití psychofyziologických metod při určování mentální zátěže. Tyto předpoklady byly empiricky ověřeny experimentem prováděným na taktickém letovém simulátoru, kde běžně trénují piloti proškolení na stíhací letouny. K objektivizaci mentální zátěže byla využita fyziologická data a psychologické dotazníky. Výsledky poskytují informace o signifikantním rozdílu mezi klidovou a letovou tepovou frekvencí a vedou k závěru, že je možné tento fyziologický parametr považovat za dobrý indikátor mentální zátěže. Další analýzy se týkají nejstresovějších a nejobtížnějších událostí objevujících se v průběhu taktické bojové mise. Byla prokázána souvislost mezi osobnostními rysy, klidovou tepovou frekvencí a efektivitou výkonu. Klíčová slova: Mentální zátěž, Vojenští piloti,...

This thesis is focused on possible methods of objectivization of mental workload that are on psychophysiological basis and can be used in area of military pilots. The theoretical part is based on definition of the term mental workload, its related theories, the strategies of coping with stressful situations and possible methods of objectivization of mental workload. This part also provides an overview of demanding tasks occuring during flight activity and specifics of the job of military pilots. The research is based on theoretical models and previous researches and the aim is to analyze possibilities of testing the mental workload using psychophysiological methods. This hypothesis was empirically verified by experimental study conducted in tactical flight simulator designed for a training on fighter planes. The mental workload was investigated by physiological data and psychological questionnaires. The results are showing significant difference between resting heart rate and a heart rate during flight situation so we can assume that physiological parameters are good indicator of mental workload. Further analysis refers to the most stressful and most difficult situations that appeared during tactical combat mission. There was a significant correlation between personality, resting heart rate and...