Psychosociální inhibitory syndromu vyhoření učitele v základním školství z pohledu poradenského psychologa

Abstract

Anotation: This work si about burnout syndrome among teachers especially the second stage of basic education with a focus on Pilsen. Is principally engaged in psychosocial attributes that either enhance or inhibit symptoms teachers burnout. The theoretical part deals with general plane, summarizes some of the current scientific findings related to burnout in the Czech Republic and abroad. Describes how it is possible to influence susceptibility to burnout teachers. Empirical part refers to the obtained information on randomly selected primary schools in Pilsen, specifically in ten teachers of second stage of primary school. Monitors both the general demographic factors, but also includes the results of Shirom Melamed Burnout Measure (SMBM) and qualitative analysis of the findings resulting from personal interviews with teachers. Empirical part is an indication of the frequency of the burned teachers in the sample as well as levels of social support from family, colleagues and executives. It describes the most common health problems, but also coping strategies used by teachers in prevention.

Anotace: Tato práce pojednává o syndromu vyhoření u učitelů zejména druhého stupně základního školství se zaměřením na Plzeň. Zabývá se zejména psychosociálními atributy, které buď umocňují, nebo inhibují projevy vyhořívání pedagogických pracovníků. Teoretická část se zabývá obecnou rovinou, shrnuje některá dosavadní vědecká zjištění vztahující se k syndromu vyhoření u nás i v zahraničí. Popisuje, jak je možno ovlivnit náchylnost k vyhoření učitelů. Empirická část vypovídá o zjištěných údajích na náhodně vybraných základních školách v Plzni konkrétně u deseti učitelů druhého stupně základních škol. Sleduje jednak obecné demografické faktory, ale zahrnuje též výsledky Shirom - Melamed Burnout Measure (SMBM) i závěry kvalitativní analýzy vyplývající z osobních rozhovorů s učiteli. Empirická část rovněž vypovídá o četnosti vyhořelých pedagogů v daném vzorku i o míře sociální podpory ze strany rodiny, kolegů a vedoucích pracovníků. Popisuje nejčastější zdravotní obtíže, ale i copingové strategie užívané pedagogy v rámci prevence.