Narativní konstrukce češství vídeňských Čechů

Abstract

Vienna, once the biggest Czech city, into which craftsmen, wage workers and servants, most of them coming from the Bohemian and Moravian south, poured by houndreds in search for work in the 19th and at the beginning of the 20th century. Some would progressively return back to Bohemia and Moravia, while others would settle down in Vienna and assimilate completely. This thesis, however, focuses on the descendants of those who, although they stayed in Vienna, maintained their tie to Czech culture and their Czechness. The thesis, based upon nineteen biographical stories collected in May and June 2015 in Vienna, presents the ways in which the interviewees construct their ethnical/national and collective identity and communicative memory. The interviewees are representatives of Vienna's Czech old residents who speak Czech, are active in the community's life and each one of whom has at least one ancestor of Czech origin who came to Vienna before Wold War II or earlier. Depending on their birthdate, they were assigned a place within one of the following generations: interwar, war, middle and youngest. Every generation is given one chapter presenting its speakers, the ways in which they identify themselves, their attitude (active or passive) to the building of their identity as well as the commonly shared...

Vídeň, kdysi největší české město, kam proudily za prací v 19. a na začátku 20. století stovky řemeslníků, námezdních dělníků a služebnictva především z českého a moravského jihu. Někteří se postupně vraceli zpátky do Čech a na Moravu, jiní ve Vídni zůstali natrvalo a kompletně se asimilovali. Předmětem této práce jsou ale potomci těch lidí, kteří ve Vídni zůstali natrvalo a vztah k české kultuře a češství si udrželi. Na základě devatenácti biograficky orientovaných vyprávění, získaných v květnu a červnu roku 2015 ve Vídni, jsou v práci představeny způsoby, jakými vypravěči konstruují svou etnickou/národní a kolektivní identitu, a komunikativní paměť. Vypravěči jsou zástupci starousedlých vídeňských Čechů, kteří mluví česky, účastní se spolkového života menšiny a jejichž alespoň jeden předek českého původu přišel do Vídně nejpozději před 2. světovou válkou. Na základě roku svého narození byli přiřazeni do konkrétní generace: meziválečné, válečné, střední a nejmladší. Každé generaci je věnována jedna kapitola, v niž jsou představeni její zástupci a způsoby, jakými se identifikují, zda a jakou budují kolektivní identitu a jaké jsou jimi sdílená specifická témata, která jsou pro danou generaci charakteristická. V rámci této práce je také představena historie české menšiny ve Vídni a pozornost je...