dc.contributor.advisor | Filipec, Martin | |
dc.creator | Vítová, Andrea | |
dc.date.accessioned | 2018-09-18T08:46:50Z | |
dc.date.available | 2018-09-18T08:46:50Z | |
dc.date.issued | 2006 | |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/7522 | |
dc.description.abstract | ZÁVĚR 1) Naše výsledky rozšířily pohled na obranné mechanismy zajišťované buňkami rohovkové tkáně o schopnost stromálních buněk rohovky selektivně potlačovat produkci některých (IL-4 a IL-10) protizánětlivých cytokinů. 2) Porovnáním účinnosti léčby imunosupresivními léky nebo mAb u dvou rizikových modelů myších příjemců jsme zjistili, že pro prevenci rejekce rohovkového alotransplantátů je efektivnější léčba mAb proti CD4+ buňkám než mAb proti CD8+ buňkám či imunosupresivními léky MMF, CsA nebo jejich kombinací. Léčba pomocí mAb byla efektivní pouze u příjemců s prevaskularizací rohovky. 3) Podávání séra s obsahem cytotoxických protilátek specifických proti antigenům dárce urychlilo nástup rejekce a významně zkrátilo přežívání alotransplantátů i xenotransplantátů rohovky. Z výsledků vyplývá, že na procesu rejekce aloi xenotransplantátů rohovky se může přímo podílet protilátkami zprostředkovaná imunitní odpověď. 4) Analýzou syngenních a xenogenních transplantátů rohovky ve zvolených obdobích po transplantaci jsme zjistili, že IFN-y a NO hraje podstatnou roli při rejekci rohovkových xenotransplantátů, zatímco exprese genů pro IL-2, IL-4 a IL-10 není pro rejekci vyžadována. Tato dizertační práce se zabývala molekulárními a buněčnými mechanismy probíhajícími ve zdravé a rejekované rohovkové tkáni. Pochopení... | cs_CZ |
dc.language | Čeština | cs_CZ |
dc.language.iso | cs_CZ | |
dc.publisher | Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta | cs_CZ |
dc.title | Buněčné a molekulární mechanismy a možnosti modulace rejekce rohovkového transplantátu | cs_CZ |
dc.type | dizertační práce | cs_CZ |
dcterms.created | 2006 | |
dcterms.dateAccepted | 2006-09-21 | |
dc.description.department | nezařazení_neaktivní | cs_CZ |
dc.description.faculty | First Faculty of Medicine | en_US |
dc.description.faculty | 1. lékařská fakulta | cs_CZ |
dc.identifier.repId | 133336 | |
dc.title.translated | název v anglickém jazyce není uveden | en_US |
dc.contributor.referee | Rozsíval, Pavel | |
dc.contributor.referee | Stříž, Ilja | |
dc.identifier.aleph | 000826089 | |
thesis.degree.name | Ph.D. | |
thesis.degree.level | doktorské | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | - | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | - | en_US |
thesis.degree.program | Cell Biology and Pathology | en_US |
thesis.degree.program | Biologie a patologie buňky | cs_CZ |
uk.thesis.type | dizertační práce | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-cs | 1. lékařská fakulta::nezařazení_neaktivní | cs_CZ |
uk.faculty-name.cs | 1. lékařská fakulta | cs_CZ |
uk.faculty-name.en | First Faculty of Medicine | en_US |
uk.faculty-abbr.cs | 1.LF | cs_CZ |
uk.degree-discipline.cs | - | cs_CZ |
uk.degree-discipline.en | - | en_US |
uk.degree-program.cs | Biologie a patologie buňky | cs_CZ |
uk.degree-program.en | Cell Biology and Pathology | en_US |
thesis.grade.cs | Prospěl/a | cs_CZ |
thesis.grade.en | Pass | en_US |
uk.abstract.cs | ZÁVĚR 1) Naše výsledky rozšířily pohled na obranné mechanismy zajišťované buňkami rohovkové tkáně o schopnost stromálních buněk rohovky selektivně potlačovat produkci některých (IL-4 a IL-10) protizánětlivých cytokinů. 2) Porovnáním účinnosti léčby imunosupresivními léky nebo mAb u dvou rizikových modelů myších příjemců jsme zjistili, že pro prevenci rejekce rohovkového alotransplantátů je efektivnější léčba mAb proti CD4+ buňkám než mAb proti CD8+ buňkám či imunosupresivními léky MMF, CsA nebo jejich kombinací. Léčba pomocí mAb byla efektivní pouze u příjemců s prevaskularizací rohovky. 3) Podávání séra s obsahem cytotoxických protilátek specifických proti antigenům dárce urychlilo nástup rejekce a významně zkrátilo přežívání alotransplantátů i xenotransplantátů rohovky. Z výsledků vyplývá, že na procesu rejekce aloi xenotransplantátů rohovky se může přímo podílet protilátkami zprostředkovaná imunitní odpověď. 4) Analýzou syngenních a xenogenních transplantátů rohovky ve zvolených obdobích po transplantaci jsme zjistili, že IFN-y a NO hraje podstatnou roli při rejekci rohovkových xenotransplantátů, zatímco exprese genů pro IL-2, IL-4 a IL-10 není pro rejekci vyžadována. Tato dizertační práce se zabývala molekulárními a buněčnými mechanismy probíhajícími ve zdravé a rejekované rohovkové tkáni. Pochopení... | cs_CZ |
uk.file-availability | V | |
uk.publication.place | Praha | cs_CZ |
uk.grantor | Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, nezařazení_neaktivní | cs_CZ |
thesis.grade.code | P | |
dc.identifier.lisID | 990008260890106986 | |