dc.contributor.advisor | Nálevka, Vladimír | |
dc.creator | Novák, Petr | |
dc.date.accessioned | 2017-03-30T16:15:11Z | |
dc.date.available | 2017-03-30T16:15:11Z | |
dc.date.issued | 2006 | |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/7480 | |
dc.description.abstract | Poli ti ka mezi válečného Československa vůči mimoevropským zemím není v české a slovenské odborné literatuře prakticky vůbec zpracována. Příčinou, proč tato tematika dosud z valné části leží na okraj i vědeckého zájmu, je patrně s ku tečnost, že československá republika v těchto zemích až na nečetné výjimky neměla žádné zvláštní politické zájmy. Vztahy k mimoevropským státům byly pro meziválečné Československo důležité především po hospodářské stránce. Jednou z uvedených výjimek byla Osmanská říše, respektive Turecká republika. Důvodem byla především skutečnost, že tato země ležela na pomezí oblasti, o kterou Československo projevovalo hluboký zájem - na pomezí Balkánského poloostrova. česká a ve značně menší míře i slovenská politika a veřejné mínění se o oblast Balkánu začaly zajímat již po krymské válce. Období intensivního zájmu však nastalo až v 70. letech 19. století v souvislosti s tzv. dubnovým povstáním na území dnešního Bulharska a s následnou rusko-osmanskou válkou. Tehdejší česká liberální politika neskrývala svůj kladný postoj k emancipačnímu hnutí balkánských národů, které souviselo s obecnějším procesem pozvolného rozkladu mnohonárodnostních říší v druhé polovině 19. století. České (a také slovenské) sympatie Sl získaly hlavně balkánští Slované - Srbové a Bulhaři, částečně pak i Řekové.... | cs_CZ |
dc.language | Čeština | cs_CZ |
dc.language.iso | cs_CZ | |
dc.publisher | Univerzita Karlova, Filozofická fakulta | cs_CZ |
dc.title | Počátky československo-tureckých vztahů 1918-1926 | cs_CZ |
dc.type | rigorózní práce | cs_CZ |
dcterms.created | 2006 | |
dcterms.dateAccepted | 2006-09-27 | |
dc.description.department | Ústav světových dějin | cs_CZ |
dc.description.department | Institute of General History | en_US |
dc.description.faculty | Faculty of Arts | en_US |
dc.description.faculty | Filozofická fakulta | cs_CZ |
dc.identifier.repId | 27053 | |
dc.title.translated | Beginnings of Czechoslovakian-Turkish relations in years 1918-1926 | en_US |
dc.contributor.referee | Tajovský, Ladislav | |
dc.identifier.aleph | 000725585 | |
thesis.degree.name | PhDr. | |
thesis.degree.level | rigorózní řízení | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | History | en_US |
thesis.degree.discipline | Historie | cs_CZ |
thesis.degree.program | History | en_US |
thesis.degree.program | Historické vědy | cs_CZ |
uk.thesis.type | rigorózní práce | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-cs | Filozofická fakulta::Ústav světových dějin | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-en | Faculty of Arts::Institute of General History | en_US |
uk.faculty-name.cs | Filozofická fakulta | cs_CZ |
uk.faculty-name.en | Faculty of Arts | en_US |
uk.faculty-abbr.cs | FF | cs_CZ |
uk.degree-discipline.cs | Historie | cs_CZ |
uk.degree-discipline.en | History | en_US |
uk.degree-program.cs | Historické vědy | cs_CZ |
uk.degree-program.en | History | en_US |
thesis.grade.cs | Prospěl | cs_CZ |
thesis.grade.en | Pass | en_US |
uk.abstract.cs | Poli ti ka mezi válečného Československa vůči mimoevropským zemím není v české a slovenské odborné literatuře prakticky vůbec zpracována. Příčinou, proč tato tematika dosud z valné části leží na okraj i vědeckého zájmu, je patrně s ku tečnost, že československá republika v těchto zemích až na nečetné výjimky neměla žádné zvláštní politické zájmy. Vztahy k mimoevropským státům byly pro meziválečné Československo důležité především po hospodářské stránce. Jednou z uvedených výjimek byla Osmanská říše, respektive Turecká republika. Důvodem byla především skutečnost, že tato země ležela na pomezí oblasti, o kterou Československo projevovalo hluboký zájem - na pomezí Balkánského poloostrova. česká a ve značně menší míře i slovenská politika a veřejné mínění se o oblast Balkánu začaly zajímat již po krymské válce. Období intensivního zájmu však nastalo až v 70. letech 19. století v souvislosti s tzv. dubnovým povstáním na území dnešního Bulharska a s následnou rusko-osmanskou válkou. Tehdejší česká liberální politika neskrývala svůj kladný postoj k emancipačnímu hnutí balkánských národů, které souviselo s obecnějším procesem pozvolného rozkladu mnohonárodnostních říší v druhé polovině 19. století. České (a také slovenské) sympatie Sl získaly hlavně balkánští Slované - Srbové a Bulhaři, částečně pak i Řekové.... | cs_CZ |
uk.publication.place | Praha | cs_CZ |
uk.grantor | Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin | cs_CZ |
dc.identifier.lisID | 990007255850106986 | |