Molekulární typizace izolátů z komplexu Arthroderma benhamiae, původce epidemické zoonotické dermatofytózy v Evropě

Abstract

Před několika lety byl druh Arthroderma benhamiae mezi klinickými mykology téměř neznámý, přesto dnes působí v České republice kolem 40 % dermatofytických infekcí přenesených ze zvířat na člověka. Rezervoárem druhu jsou především morčata a další hlodavci. Podobná situace je i v dalších státech střední a západní Evropy. Příčina výrazného nárůstu v incidenci infekcí zatím nebyla zjištěna, stejně jako nebyly navrženy dostatečně variabilní molekulární markery, které by tuto příčinu pomohly odhalit. Pro potřeby studie byly vybrány izoláty (n=268) z případů lidských i zvířecích dermatofytóz z ČR, Německa, Belgie, Švýcarska, Itálie, Japonska a USA. K odhalení vnitrodruhové variability bylo navrženo deset variabilních mikrosatelitních markerů a byla provedena sekvenční analýza dvou genetických lokusů (oblast ITS rDNA a gen gpdh). Studován byl také fenotyp kmenů na úrovni mikro- a makromorfologie, a růstové parametry kmenů při několika teplotách a na několika kultivačních médiích. Určeny byly i párovací typy jednotlivých izolátů a provedeny křížící pokusy mezi geneticky příbuznými i vzdálenými kmeny. Sekvenční analýza odhalila celkem 6 různých genotypů (SG1-SG6) mezi kmeny druhu A. benhamiae, většina (99%) kmenů patřila do 3 hlavních subpopulací: americko-evropské (SG1), evropské (SG2) a evropsko-japonské...

Arthroderma benhamiae has been almost unknown among clinical mycologists but it is a cause of around 40 % of dermatophytic infections according to current studies in the Czech Republic. The species is primarily transmitted to humans from guinea pigs and other rodents. The epidemiological situation is similar in other countries in Central and Western Europe. The reason of significant increase in the incidence of infections has not been identified yet, and no sufficiently informative molecular markers have been developed for typification of the species that could help to resolve the cause of this problem. For the purposes of this study, isolates (n=268) from cases of human and animal dermatophytoses from the Czech Republic, Germany, Belgium, Switzerland, Italy, Japan and USA were selected. Ten variable microsatellite markers were developed and sequence analysis of two genetic loci (ITS rDNA and gpdh gene) were performed to reveal intraspecific variation. Phenotype was also studied at the level of micro- and macromorphology of the strains and growth parameters at several temperatures and on several cultivation media. Mating type idiomorph of each isolate was determined and mating experiments were performed by crossing pairs of genetically related as well as genetically distant strains. Sequence...