The syntax and semantics of the subject "it" as a style marker

Abstract

Tato diplomová práce analyzuje distribuci funkcí podmětového it ve dvou funkčních stylech: oborném stylu a beletrii. Cílem práce je zjistit, do jaké míry a v jakých ohledech se zkoumané funkční styly liší. Analýza je založena na dvou stech příkladech zájmena it v podmětové funkci získaných z Britského národního korpusu (BNC); první polovina z nich pochází z odborného stylu, druhá z beletrie. Zkoumané funkce it zahrnují anaforické it, anticipační it, prázdné it a it jako podmět ve vytýkací konstrukci (vytýkací it). U anaforického it je pozornost věnována vzdálenosti referenta od zájmena, realizační formě a sémantické roli referenta; v případě anticipačního it se práce zabývá především typem extraponované podmětné věty a realizační formou a sémantikou predikátu ve větě nadřazené; u vytýkací konstrukce je sledována realizační forma vytčeného členu a jeho syntaktická funkce v podkladové struktuře. Dále práce analyzuje také případy, které nespadají do žádné ze čtyřech hlavních kategorií. Práce se zkoumanými funkčními styly zabývá nejprve každým zvlášť a v poslední části následně získané poznatky srovnává. Klíčová slova: anaforické it, anticipační it, prázdné it, vytýkací konstrukce, extrapozice

This thesis analyses the distribution of the different functions of the subject it in two text types: academic prose and fiction. The objective of the thesis is to discover to what extent and in which aspects the two examined text types differ. The analysis is based on two hundred examples of it in the subject function obtained from the British National Corpus (BNC), one half of them drawn from academic prose, the other from fiction. The functions of it analysed include anaphoric it, anticipatory it, empty it and it as the subject in a cleft sentence (focusing it). The discussion of anaphoric it focuses on the distance of the referent from the pronoun, the realisation form and semantic role of the referent; in the case of anticipatory it, attention is paid to the type of subordinate clause realising the extraposed subject and the realisation form and semantics of the predicate in the superordinate clause; for the cleft sentence, the analysis deals mainly with the realisation form and underlying syntactic function of the focused element. Additionally, the instances of it that did not fit into any of the four main categories are also examined. The two text types are first discussed separately, and the findings are then compared in the final part of the thesis. Key words: anaphoric it, anticipatory...