Kvalita života pacientek s karcinomem hrdla děložního

Abstract

Bakalářská práce je zaměřena na kvalitu života pacientek s diagnostikovaným lokálně pokročilým karcinomem hrdla děložního. Cílem práce je zjistit, jak tato skupina pacientek vnímá svou kvalitu života v období po ukončení léčby a které faktory se na hodnocení podílejí a porovnat rozdíly v hodnocení kvality života v různém časovém odstupu od léčby. Teoretická část práce přináší přehled základních poznatků o karcinomu děložního hrdla. Zabývá se epidemiologií tohoto onemocnění, rizikovými faktory jeho vzniku, klasifikací, diagnostikou, léčbou a jejími časnými i pozdními vedlejšími účinky, zmíněna je důležitá oblast prevence. Pozornost je věnována také kvalitě života, vymezení tohoto pojmu, jeho definici a významu hodnocení kvality života. Empirická část je zaměřena na zjištění subjektivního hodnocení kvality života a úrovně funkčního stavu pacientek. Jsou uvedeny cíle práce, pracovní hypotézy, popsána metodika šetření a charakteristika zkoumaného vzorku. Data získaná od respondentek dotazníkovým šetřením pomocí vlastního nestandardizovaného dotazníku a dotazníků EORTC QLQ C-30 a QLQ CX-24 jsou prezentována formou grafů a tabulek doplněných komentářem. Dále jsou uvedeny výsledky šetření a jejich srovnání s jinými studiemi.

My bachelor thesis deals with the quality of life in patients with locally advanced cervical cancer. The aim of the thesis is to assess the quality of life of this group of patients in the period after the completion of treatment and the influencing factors, and to compare the differences in the assessment of the quality of life for various time intervals from the completion of treatment. The theoretical part of the thesis gives an overview of cervical cancer, including the epidemiology, risk factors, classification, diagnosis, therapy and its early and late side effects, and the prevention of the disease. Definition of the quality of life is given together with the significance of the assessment of the quality of life. The empirical part is aimed to find out the subjective assessment of the quality of life and the level of functional status of the patients. The aims of the thesis and working hypotheses are defined, methods of the survey are described and the group of patients surveyed is presented. Patients were surveyed with a non-standardized questionnaire and the questionnaires for the assessment of the quality of life EORTC QLQ C-30 and QLQ CX-24. The data are presented in the form of graphs and tables with comments. The results of the survey are given together with their comparison to other...