Pozice konjunktivu a indikativu v současné italštině

Abstract

Cílem této práce bylo sledování role konjunktivu v současné italštině, zejména pak jeho pozice vedle hojně užívaného indikativu. Zvolený postup vychází z výčtu situací, kdy k užití daných slovesných způsobů pohledem lingvistů obvykle dochází. Výzkum je podrobně zaměřen na užití konjunktivu a indikativu ve vedlejších větách; to je dokládáno na příkladech ze současného italského tisku, zprostředkovaných velmi bohatými jazykovými korpusy Boloňské univerzity, pro tento účel nemálo přínosnými a poměrně snadno zpracovatelnými. Tato práce se dále opírá o studii Stefana Schneidera fl congiuntivo tra modalita e subordinazione, jež srovnává poměr užití konjunktivu a indikativu v mluvené a psané italštině. S. Schneider sleduje rozdílná užití slovesných modů v kombinaci s různými slovními druhy - se slovesy vyjadřujícími pochybnost či souhlas nebo se slovesy, podstatnými a přídavnými jmény, která představují určité hodnocení. Dalším nezanedbatelným faktorem ovlivňujícím volbu určitého slovesného způsobu, zmiňovaným v této práci, je modalita; její úloha je sledována na práci PhDr. Bohumila Zavadila. Ačkoliv se tato studie podrobně týká španělštiny, autorův pohled na modalitu a její znaky má obecnou platnost a navíc si gramatická fakta španělského a italského jazyka v tomto ohledu jsou natolik podobná, že byla tato...