Pozitivní aspekty depresivní poruchy na sociální kognici

Abstract

Cílem této práce je předložit netradiční pohled na depresivní onemocnění, jak ho vnímají evoluční psychologové. Důraz je kladen na nedávné výzkumy, které se zabývají pozitivním vlivem smutné nálady a depresivní poruchy na sociální kognici. Na zahraniční studie navazuje vlastní kvantitativní výzkum. Výzkumná skupina jedinců s hlavní diagnózou deprese (n = 41) a kontrolní skupina (n = 41) byla vyšetřena stupnicí Montgomeryho a Åsbergové, Beckovou sebeposuzovací škálou depresivity pro dospělé, Schwartzovou škálou a dvěma originálními metodami, které vznikly pro účel tohoto výzkumu. Metody obsahují videonahrávky - Pravda nebo lež a Schůzka na slepo, které se zaměřují na schopnost participantů odhadnout danou sociální situaci. V práci nebyl zjištěný statisticky významný rozdíl mezi výzkumnou a kontrolní skupinou v úlohách zaměřených na sociální kognici. Výkon obou skupin je zcela srovnatelný.

The aim of this thesis is to present an unusual view on depressive disorder from the perspective of evolutionary psychologists. Recent studies which are engaged in a positive impact of sad mood and depressive disorder on social cognition are presented. These studies are followed by our own quantitative research. Research group of patients with primary diagnosis of depression (n = 41) and control group (n = 41) were examined by Montgomery and Åsberg Depression Rating Scale, Beck Depression Inventory, Schwartz scale and two original methods, that were created for the purpose of this research. Methods include two videotapes - True or False and Speed Dating which focus on the ability of participants to estimate the given social situation. There was no statistically significant difference between the research and the control group in tasks focused on social cognition. The performance of both groups is comparable.