Valerius Maximus a exemplum

Abstract

Sbírka exempel Valeria Maxima, nazvaná Facta et dicta memorabilia, stála po dosti dlouhou dobu stranou zájmu moderního literárněvědného bádání. Chápána jakožto praktická příručka pro řečníky vysloužila si kritiku pro údajně nízkou literární a jazykovou úroveň zejména v první polovině 20. století. Byť byl tento pohled později do jisté míry revidován a Valeriovi byly přiznány literární ambice až do té míry, že dílo bylo označeno za svébytný literární počin autora, jenž ve své sbírce předkládá přehled morálních hodnot a měřítek své doby, zůstává zájem o jeho práci dosti roztříštěn, když badatelé preferují rozbor specifických aspektů díla (etika, náboženství, historická reflexe apod.). Tato práce usiluje o komplexní pohled na celek Valeriovy sbírky na pozadí analýzy teoretického výkladu o exemplu, jak byl dochován v rámci římských teoretických rétorických spisů. Výklad je veden od rozboru celku, při němž je zkoumán způsob uspořádání celé sbírky, přes popis struktury jednotlivých kapitol a jejich členění až po úroveň základní stavební jednotky, exempla. Značný důraz je přitom kladen na informace týkající se zaměření díla či zařazení konkrétních témat, jež v rámci předmluv a dalších komentářů vkomponovaných v díle předkládá sám Valerius. Intertextuální optika, jež byla pro zkoumání Valeriova exempla zvolena,...

Valerius Maximus' exempla collection, Facta et dicta memorabilia, has for a long time stayed out of focus of modern literary science. Viewed rather as a practical handbook for orators, it had earned criticism for its allegedly low literary value, especially in the first half of the 20th century. Although this view was later revised at least to some extent, and Valerius was admitted to have literary ambitions in so far that his work was characterized as an original literary achievement of an author who in his collection presented a summary of moral values and standards of his time, the interest in his work has stayed rather fragmented, with researchers preferring to analyze only its specific aspects (such as ethics, religion, historical reflection, etc.). This thesis aims for a comprehensive view of Valerius' collection as a whole against the analysis of theoretical interpretation of exemplum as preserved within the Roman theoretical rhetorical writings. The interpretation is performed by the analysis of the whole, examining the way the entire collection is arranged, through the description of the structure and division of individual chapters, down to the level of the core structural unit, the exemplum. It emphasizes information related to the work's focus or to the inclusion of specific topics that Valerius...