Adjektivum poslední v systému české slovní zásoby. Diachronní pohled

Abstract

Tato bakalářská práce sleduje vývoj postavení adjektiva poslední v systému české slovní zásoby se zvláštním zaměřením na češtinu doby střední. Vychází jednak ze slovníkových prací zachycujících lexikum starší češtiny, jednak z anotované databáze dokladů sestavené na základě excerpce korpusů textů češtiny doby střední. Po stručné kapitole nastiňující "předčeský" kontext následuje podrobný rozbor lexikografických zpracování adjektiva poslední ve staré češtině. Druhá část je věnována analýze sémantiky adjektiva ve střední češtině, založená zejména na komponentové analýze a rozboru syntagmatických vztahů. Snaží se rovněž postihnout nepodstatnější vývojové změny.

The thesis describes the position of adjective poslední in system of the Czech lexicon with particular reference to Middle Czech and aims to realize its main semantic changes. It results from the dictionaries of the Old Czech lexicon and from the annotated database of evidences which was created on the base of the Middle Czech text corpora. The brief chapter dealing with "pre-Czech" context is following by detailed analysis of lexicography description in the Old Czech dictionaries. The second part summarizes the results of Middle Czech semantic analysis, consisting especially of the component analysis and the analysis of syntagma.