Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu

Abstract

Freedom of expression is a fundamental human right which is important not only for the intellectual integrity of an individual but also for the healthy development of the whole society. The work represents both general arguments for freedom of expression and codification of freedom in two different legal cultures. In the United States the freedom of expression is protected by the First Amendment of the Constitution, which complements the rich jurisprudence of the Supreme Court of the United States. In Mexico, the right is regulated in Article 6 of the Constitution. The work shows how both countries reached the current legislation on the basis of examination of legal developments and cultural values. The values of the societies are presented on the basis of Hofstede's cultural dimensions. The core of the thesis is to compare the legal limits, which is made primarily on the basis of judicial practice of the Supreme Courts of both countries. Emphasis is placed on four main areas which are related to freedom of speech: (i) fighting words including hate speech, (ii) symbolic speech, (iii) obscenity, and (iv) defamation. In addition to the legal limits the work interprets also the most significant actual limits in both countries. Finally, the author examines the relationship between freedom of expression and...

Svoboda projevu je základním lidským právem, které není důležité pouze pro intelektuální integritu jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Práce představuje jak obecné argumenty pro svobodu projevu, tak právní ukotvení této svobody ve dvou odlišných právních kulturách. Ve Spojených státech amerických je právo na svobodu projevu zakotveno v prvním dodatku Ústavy, který doplňuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu USA. V Mexiku je toto právo upraveno v čl. 6 Ústavy. Práce ukazuje, jak obě země dospěly k současné právní úpravě na základě zkoumání právního vývoje a kulturních hodnot. Hodnoty ve zkoumaných společnostech jsou představeny na základě Hofstedovo kulturních dimenzích. Jádrem práce je komparace právních limitů, která je vytvořena především na základě soudní praxe nejvyšších soudů obou zemí. Je kladen důraz na čtyři hlavní limity, které nejvíce souvisí se svobodou slova: (i) provokativní projev včetně projevu nenávistného, (ii) symbolický projev, (iii) obscenita a (iv) difamace. Kromě právních limitů práce interpretuje i nejvýznamnější faktické limity v obou zemích. Závěrem se autorka zamýšlí nad vztahem svobody projevu a otevřeností společnosti a jejich vzájemné závislosti.