Ischemická choroba srdeční-od patofyziologie ischemické mitrální regurgitace k perkutánní koronární intervenci

Abstract

Ischemic heart disease - from pathophysiology of ischemic mitral regurgitation to percutaneous coronary intervention As. MUDr. Viktor Kočka Summary Ischemic mitral regurgitation (IMR) and myocardial revascularization are from pathophysiological perspective closely linked. We first defined the incidence of IMR in current cardiology to be 129 patients per 1 million population annually. These patients have high mortality of 54% during 5 year follow-up. There is pathophysiological hypothesis of association between myocardial viability and IMR and we have proven this thesis to be correct. The presence of at least 5 viable segments of myocardium is a significant predictor of IMR improvement after revascularization. It is noteworthy that dimension of left ventricle indexed to body surface area is a better predictor of long term prognosis than the hemodynamic significance of IMR. We have also found surprisingly robust association between previous revascularization and better prognosis, even after in average 10 years. Further we have focused on the topic of percutaneous coronary intervention (PCI). Pathophysiology of neointimal hyperplasia (NIH) as a basis of clinical in-stent restenosis was examined on animal model. First, novel nanocrystalline diamond (NCD) coronary stent coating was developed with the help of...

Ischemická choroba srdeční - od patofyziologie ischemické mitrální regurgitace k perkutánní koronární intervenci As. MUDr. Viktor Kočka Souhrn Patofyziologický vztah mezi ischemickou mitrální regurgitací (IMR) a koronární revaskularizací myokardu je těsný. Definovali jsme incidenci IMR v současné kardiologii na 129 pacientů na 1 milion obyvatel ročně a zjistili vysokou mortalitu 54% v pětiletém sledování. Prokázali jsme, že patofyziologická představa o souvislosti viabilního myokardu a zlepšení IMR po revaskularizaci je správná - přítomnost alespoň 5 viabilních segmentů předpovídá zlepšení IMR po revaskularizaci. Zajímavý je také fakt, že dlouhodobou prognózu pacientů s IMR lépe predikuje velikost levé komory vztažená na plochu těla než stupeň významnosti IMR. Až překvapivě silný byl vztah předchozí revaskularizace myokardu na lepší vyhlídky pacientů i za10 let po tomto zákroku. Dále jsme se zaměřili na zkoumání perkutánních koronárních intervencí (PCI). Patofyziologii neointimální hyperplázie (NIH) jako podkladu klinického problému restenózy ve stentu jsme zkoumali na animálním modelu. S pomocí nanotechnologie jsme vyvinuli nový potah koronárního stentu; použili jsme teoreticky velmi atraktivní nanokrystalický diamant (NCD). Po nezbytných přípravách in vitro jsme přistoupili k randomizovanému animálnímu...