Literární recepce díla Maxe Picarda

Abstract

Jednotícím prvkem následující práce, která pojednává souvislost tvorby Maxe Picarda, Rainera Marii Rilka a Jana Zahradníčka, je motiv záchrany, její negativní a pozitivní moment. Picard, Rilke i Zahradníček vidí přetechnizovaný svět, stávají se svědky dehumanizace člověka a s tím související destrukce řeči. Jejich tvorba reflektuje tento rozpad, ale zároveň nabízí pozitivní protipohyb, alternativu k věku panství techniky. Komparace specifického uchopení dvou momentů záchrany zároveň osvětluje problém recepce Maxe Picarda v jejich díle. První část práce je zaměřena na Heideggerovu analýzu bytnosti moderní techniky (Gestell) a možnosti alternativního odkrývání (poiésis), zachycuje proměnu člověka a jeho vztahu k věcem, proměnu, kterou ve svém díle diagnostikuje Picard, Rilke i Zahradníček. Nabízí tak kontext pro sledovaný motiv záchrany. Úvod k první části tvoří pojednání o ztrátě věci, která je spjata s pronikáním techniky, a o záchraně spočívající v dbaní nepatrného. Druhá část začíná recepcí Picardovy knihy Hitler v nás v Zahradníčkově básnické skladbě Znamení moci, je pojednána s ohledem na ztrátu slova, proměnu slova v heslo, povel či "příkaz dne", a její provázanost s proměnou lidskosti, s nepozorovaným rozkladem a deformací lidské formy. Následná recepce Picard - Rilke vychází z úvah o...

The thesis treats the subject of how the work of Max Picard, Rainer Maria Rilke and Jan Zahradníček relate. Its unifying element is the motif of salvation, its negative and positive aspect. Picard, Rilke, and Zahradníček perceive the world overfilled with technology and become witnesses of dehumanisation of humans and the related destruction of speech. Their work mirrors this decomposition, but it alongside offers a positive counter movement, an alternative to the age of dominion of technology. A comparative analysis of the specific understanding of the two aspects of salvation also casts light on the reception of Max Picard in their work. The first part deals with the analysis of Heidegger's essence (Wesen) of modern technology (Gestell) and the possibility of alternative revealing (poiésis). It renders the transformation of a human beings and their relationship to things, a transformation diagnosed by Picard, Rilke, and Zahradníček in their work. It thus proposes a context for the observed motif of salvation. The introduction of the first part accounts for a treatise on the loss of a thing which is linked to the penetration of technology and on salvation consisting in paying heed to the inconspicuous state of affairs. The second part opens with the reception of Picard's book Hilter in Our Selves...