"Constructions inachevées": Smysl literárního fragmentu a nedokončenosti, jejich význam v konstrukci lidského já. Stendhal, Deml, Michaux.

Abstract

Práce si klade za cíl postihnout vztah literárního textu k lidské identitě, k jejímu poznání i jejímu formování pomocí psaného jazyka. Výchozí myšlenka se zakládá na výkladu vztahu člověka a světa s ohledem k vědomí vlastní viditelnosti. Dále vychází z hypotézy, že lidská bytost pociťuje svou viditelnost ve světě jako ohrožení na jedné straně a nepřirozenost na straně druhé. Snahou této bytosti je se formovat podle vlastních představ či se stávat pomocí textu někým jiným, brát na sebe převleky a maskovat se, ale také používat jazyk jako nástroj dobrání se vlastní přirozenosti. Na počátku takového přístupu spočívá Stendhalovo dílo, které je považováno za zakladatele literárního egotismu. Důvodem je výhradní zájem jejího autora o svou osobu, který se projevuje ve dvojím gestu: sebepoznávacím i sebekonstrukčním. Oba tyto přístupy k jazyku mají své pokračovatele v mnoha literaturách, jednou z nich je literatura česká, v níž se objevuje dílo Jakuba Demla. I v něm lze snadno vyznačit gesto sebe- poznání i sebe-konstrukce. Deml se modifikací vlastní identity, především začleňováním druhých lidí do ní, pokouší vytvořit dojem "věčné všudypřítomnosti". Její navození má být základem vlivu na skutečnost. Henri Michaux stejně tak učiní průzkum sebe sama za výhradní zájem svého života. I pro něj je důležité, že se...

The objective of this work is to analyze the relation of a literary text to one's identity, to its understanding and to its formation through the written language. The relation between man and the world founded on the awareness of one's own visibility serves as the basis for this analysis. Further, the analysis draws on a hypothesis that one's own visibility within the world is perceived as both a threat and as something inauthentic. Thus, human beings make considerable effort to form themselves according to their own principles or to become someone else with the help of literary text, to take on various disguises and masks, but also to use language as a tool enabling them to uncover their own authenticity. On the onset, such approach was represented by Stendhal's work that is considered as the founding stone of literary egotism. The reason is that, in his work, Stendhal focuses exclusively on himself, which is manifested by a double gesture: self-analysis and self-construction. Both these gestures, performed by the means of language, have a number of successors in various literatures, including Czech literature and the work of Jakub Deml. In Deml's texts, too, the double gesture of self-analysis and self-construction can be recognized. By modifying his own identity, mainly through the inclusion of other...