Česká feministická a genderová scéna: teoretické inklinace, postoje a kontroverze

Abstract

Resumé Předkládaná práce se na základě přehledu dostupné literatury zaměřuje na českou feministickou scénu, konkrétně pak na její vztah k feministickým teoriím a jeho implikace pro fungování scény. Výchozím předpokladem práce je, že teoretická východiska mají svůj dopad nejen v rámci akademické části dané scény, ale i ve všech ostatních jejích částech, neboť ovlivňují sebepojímání a tedy chování jejích aktérů/aktérek. Konkrétně mne zajímalo, zda rozdílné teoretické rámce mohou být příčinou ne zcela fungující spolupráce napříč scénou i v rámci jejích jednotlivých úžeji vymezených okruhů. Výzkum tzv. pro-ženských i feministických organizací se běžně soustřeďuje na neziskový sektor [Hašková 2005, Chaloupková 2006], anarchofeminismus [Kolářová 2006, Vráblíková 2006], či akademický feminismus [Kodíčková 2002, Šmausová 2011a] zatímco snahy o podchycení vztahů jednotlivých sekcí se objevují méně často [Kapusta Pofahl, Hašková a Kolářová 2005]. Mým cílem v předkládané práci bylo ale zaměřit se na dané segmenty ve vzájemné interakci, neboť i vzhledem ke stále relativně nízkému počtu lidí, kteří se na dané scéně dlouhodoběji (alespoň tři roky) aktivně pohybují a existenci řady personálních unií, kdy jeden člověk zároveň studie na VŠ, je aktivní dobrovolnicí a pracuje na částečný úvazek v neziskové organizaci, se...

Resumé Předkládaná práce se na základě přehledu dostupné literatury zaměřuje na českou feministickou scénu, konkrétně pak na její vztah k feministickým teoriím a jeho implikace pro fungování scény. Výchozím předpokladem práce je, že teoretická východiska mají svůj dopad nejen v rámci akademické části dané scény, ale i ve všech ostatních jejích částech, neboť ovlivňují sebepojímání a tedy chování jejích aktérů/aktérek. Konkrétně mne zajímalo, zda rozdílné teoretické rámce mohou být příčinou ne zcela fungující spolupráce napříč scénou i v rámci jejích jednotlivých úžeji vymezených okruhů. Výzkum tzv. pro-ženských i feministických organizací se běžně soustřeďuje na neziskový sektor [Hašková 2005, Chaloupková 2006], anarchofeminismus [Kolářová 2006, Vráblíková 2006], či akademický feminismus [Kodíčková 2002, Šmausová 2011a] zatímco snahy o podchycení vztahů jednotlivých sekcí se objevují méně často [Kapusta Pofahl, Hašková a Kolářová 2005]. Mým cílem v předkládané práci bylo ale zaměřit se na dané segmenty ve vzájemné interakci, neboť i vzhledem ke stále relativně nízkému počtu lidí, kteří se na dané scéně dlouhodoběji (alespoň tři roky) aktivně pohybují a existenci řady personálních unií, kdy jeden člověk zároveň studie na VŠ, je aktivní dobrovolnicí a pracuje na částečný úvazek v neziskové organizaci, se...